Jarní procházky kolem Labe

Můj muž byl na léčení v Poděbradech a já jsem za ním jela na prodloužený víkend. Cestou do hotelu jsem se zastavila v Informačním středisku, to já nikdy nevynechám, když někam přijedu. Slečna mi dala mapku okolí. Byla jsem ráda. Muž tam byl taky, tak jsme měli mapky dvě, ale nevadí. Manžel už měl vycházku předpřipravenou.

Vzali jsme hůlky na nordic walking a vyrazili. Šli jsme kolem zámku k Jezerům. Bylo tam moc hezky. Druhý den měl najitou trasu k soutoku Labe s Cidlinou. Byla to nádherná procházka. Nazvala jsem si ji Cesta jarní zahradou kolem Labe. Začínaly kvést orseje, fialky, sasanky, všude bylo plno kačenek a kačerů, ptáčci zpívali, včeličky bzučely.

A jelikož mi síly stačily, tak jsme zašli do Libic nad Cidlinou na Slavníkovské hradiště, připomenout si kousek historie. Zpět do Poděbrad už jsme jeli vlakem. Večer jsem měla masáž, tak abych to zvládla.

Na sobotu odpoledne jsem navrhla vycházku zase na opačnou stranu. Vyrazili jsme hned po obědě. Na břehu Labe bylo živo. Maminky s kočárky, některé i na kolečkových bruslích, dospělí cyklisté i malí kolaři a lidé na procházce. Kdo by seděl doma, když bylo tak krásné počasí. Zase jsem občas vyndala z kapsy foťák a zkoušela vyfotit tu krásu kolem.

Čmeláčky ve fialkách, či motýlky. Ti mi ale vždy uletěli. Muž se mi smál, ale asi by je nevyblejsknul ani on. U Kovanic nás dokonce dojela výletní loď. Bylo tam  tak hezky, že jsme cestu prodloužili až do Nymburka. Je to taky hezké město. My jsme z východní Moravy. Tady je úplně jiná architektura. V Nymburce nás přivítala hráz s elektrárnou a kousek dál už městské hradby. Zašli jsme na náměstí.

Já si dala první letošní zmrzlinu a rozhodli jsme se pro zpáteční cestu zase vlakem. Lavičky kolem Labe byly obsazené a já bych cestu zpět bez odpočinku  asi nezvládla. A přijela jsem si odpočinout, ne se zničit.
 Přece jen nejsem nejmladší. Litovali jsme, že nemáme kola. To bychom zvládli delší trasy. V neděli  jsem jen zašla k pramenu si nabrat vodu a na vláček a domů. U Labe bylo moc dobře.