Jaroměřice nad Rokytnou se sochami na mostě

Jaroměřice nad Rokytnou se nachází přibližně 50 km jihovýchodně od města Jihlava, patří územně do okresu Třebíč a náleží pod Kraj Vysočina.

 

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou

Původně středověká vodní tvrz byla v 16. století přebudována na renesanční zámek. V první polovině 18. století byl zámek Jaroměřice nad Rokytnou přestavěn zásluhou rodu Questenberků do barokní podoby, která se zachovala až do dnešních dnů. Rod Questenberků vlastnil zámek v letech 1700 - 1737. V tomto období byl velkým kuturním centrem s velkou knihovnou, galerií a divadlem. Zámek měl i vlastní kapelu. V současnosti můžete v zámecké expozici vidět interiéry ve stylu baroka a 19. století, dobové hudební nástroje a hudební pomůcky. V ústředním sále, v koncertní a taneční síni a v zámeckém divadle hrávala slavná Questenberkova kapela, z níž vyšli skladatelé František Václav a František Adam Míčové. Poslední z nich působil později ve Vídni. Byl přítelem W. A. Mozarta.

Zámek patří k nejmohutnějším architekturám 1. pol. 18. stol. u nás i v Evropě. Řadí se mezi nejnavštěvovanější památky Vysočiny. Do barokní podoby byl zámek přebudován za nejvýznamnějšího rodu, který vlastnil jaroměřické panství, Questenberků, v letech 1700 - 1737. Projekt přestavby vypracoval známý rakouský architekt J. Prandtauer. Současně s budovami vznikla i zámecká zahrada francouzské typu. Na druhé straně říčky Rokytné, na jejíchž březích se park rozkládá, pokračuje rozsáhlá část v anglickém stylu. 

Zámecká instalace je stylovou rekonstrukcí barokního sídla i interiéru 19. století. Jednotlivé místnosti jsou zařízeny podle jejich bývalých funkcí a navráceny účelům, ke kterým dříve sloužily.

 

Prohlídka zámku

Na prohlídkové trase vyniká výpravný Sál předků s rozměrnou nástropní malbou a podobiznami členů hraběcího rodu, umístěných v dřevěném obložení stěn. Velkolepá je rovněž výzdoba stěn Čínského salónku s podlahou dekorativně vykládanou různobarevnými dřevy.

Rozměry vyniká taneční sál a sala terrena se zdobenou valenou klenbou v přízemí západního křídla. Kromě hodnotného barokního mobiliáře lze v interiérech vidět také mnoho dobových hudebních nástrojů. 

Na zámek navazuje krásná zahrada, kterou protéká potok.

 

Zámecká vinotéka

Nachází se v krásných klenutých prostorách zrekonstruovaného renesančního sklepa. V romantické zahradě nebo pod klenbami zámeckého sklepa můžete ochutnat z široké nabídky kvalitních moravských vín. Prostor je ideální pro odpočinek při prohlídce zámku, pořádání svateb, rautů, rodinných oslav nebo firemních akcí. V prostorách vinotéky najdete bohaté občerstvení, široký výběr vín, posezení pro cca 50 - 60 osob. K vinotéce náleží i venkovní sezení s romantickým pohledem do zámecké zahrady.

 

Město Jaroměřice nad Rokytnou

Městečko leží v průměrné výšce 422 metrů nad mořem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1325. Pětina katastru obce je osázena lesním porostem. Vzhledem k geografické poloze bychom nalezli v obci velmi málo ploch s travním porostem.

Pro využití volného času je v obci k dispozici koupaliště, sportovní hřiště a stadion. Dále bychom v obci našli knihovnu, kostel a hřbitov. Trvalý pobyt na území tohoto malého města má nahlášeno asi čtyřitisíce dvěstě obyvatel.

 

Chrám svaté Markéty

Je součástí zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou a vznikal téměř současně s jeho barokní přestavbou, podíleli se na něm proto i stejní mistři. Hlavním stavitelem kostela byl s největší pravděpodobností Jakub Prandtauer a kostel byl vysvěcen v roce 1738 i přesto, že nebyl úplně dokončen. Majitel jaroměřického panství hrabě Jan Adam Questenberg nevyužíval kostel pouze jako svoji zámeckou kapli, ale sloužil celému jaroměřickému děkanství.  Chrám je centrální stavbou a má poměrně neobvyklý půdorys. Loď má tvar elipsy, jejíž délka je 20 m a šířka necelých 15 m, výška až k lucerně je 44 m. Obvod lodě kostela je rozdělen pilíři tak, že vytvářejí šest zaklenutých výklenků. Uprostřed jsou proti sobě dva větší oltáře. Loď kostela i presbytář jsou nádherně bohatě vyzdobeny freskami. 

 

Sochy na mostě

Největší sochařský soubor ve městě zdobí most přes Rokytnou na moravsko-budějovické silnici. Po levé straně směrem na Moravské Budějovice  je to sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1714 a Krucifix se sv. Maří Magdalénou z roku 1716. Na protější straně stojí sv. Jan Sarkander a sousoší Piety s reliéfem sedmi servitů, připomínkou oněch sedmi florentských kupců, zakladatelů řádu, kteří se roku 1240 zřekli svého majetku a rozhodli se žít v chudobě podle řehole sv. Augustina.

 

Muzeum Otokara Březiny -

Muzeum Otokara Březiny bylo zřízeno Společností Otokara Březiny v roce 1931 v domě, kde až do své smrti bydlel. Ve fasádě domu je zasazena pamětní deska s básníkovým reliéfem, vytvořená podle podobizny od jeho přítele Františka Bílka. V přízemí muzea je umístěna kancelář společnosti a studijní knihovna. V poschodí - bývalém básníkově bytě - najdeme expozici uměleckých děl a osobních předmětů z Březinova majetku.

 

Špitál s kaplí sv. Kateřiny

V letech 1671-72 byl přestavěn jaroměřický špitál s kaplí sv. Kateřiny. Špitál existoval již před rokem 1382, avšak barokní přestavbou se zcela změnil. Průčelím se obrací k silnici na Moravské Budějovice. Čelní stěna je dělená na tři části, boční díly jsou architektonicky pojednané niky, levá s kamennou skulpturou Immaculaty, pravá se sv. Josefem. Ve štítu je kartuš se znaky zakladatelů špitálu - Questenberků. Rozvržení interiéru si podrželo původní stav. Přibližně čtvercový půdorys rozděluje podélná a příčná chodba na čtyři prostory. První dvě plnily hospodářskou funkci jako kuchyně a komory a zadní sloužily jako ložnice. Obě chodby mají křížové klenby. 

 

Sloup Nejsvětější Trojice

Byl vztyčen roku 1716. Dvoustupňový podstavec na půdoryse trojúhelníka s uťatými rohy nese trojici soch - sv. Karla Boromejského, sv. Rocha a sv. Šebestiána - a trojici sloupů s kompozitními hlavicemi, na kterých spočívá sousoší Nejsvětější Trojice. Při opravě v roce 1898 byly původní sochy od Štěpána Pagana nahrazeny kopiemi.

Nedaleko stojí šestiboká kašna z roku 1718, která je zdobena sochami malého Jana Křtitele a sv. Kateřiny.

 

Kaple sv. Josefa

V roce 1701 na místě starého hřbitova, který sloužil od roku 1631 do roku 1835, byla vystavěna kaple sv. Josefa. Stavbu provedl domácí stavitel Jiří Gravani. Po zrušení hřbitova došlo ke změně orientace kaple, hlavní vstup na západě byl zazděn. Při nedávné opravě byly na jejích stěnách odkryty původní malby arkád, na kterých  stojí postavy andílků s nástroji Kristova umučení v rukou.

Jessynka – čtenářka

ChytráŽena.cz