Jedinečná psí povolání na Prima ZOOM

Abychom se setkali s výjimečnými psími hrdiny, vyrazíme do Kanady, Spojených států amerických, Velké Británie, Evropy i Afriky. Každý díl představuje čtyři různé psy, z nichž každý pracuje v jedinečném oboru. Uvidíme, jak tito psi i jejich majitelé společně trénují a pracují. Odhalíme úžasná přátelství mezi psy a lidmi. Budeme žasnout nad tím, jak různorodé práce psi zvládají. Tyto příběhy o Jedinečných psích povoláních nadchnou všechny milovníky psů. Nejlepší psy na světě uvidíte na Prima ZOOM.

Poznejte na Prima ZOOM, jak naši mazlíčci tvrdě pracují:

Od 15. 2. 21.30 – Jedinečná psí povolání

Jedinečná psí povolání (5 dílů vždy v úterý ve 22.10, reprízy pátky v 15.45)

Je všeobecně známo, že díky svým mimořádným schopnostem, mezi něž patří zejména dokonale vyvinutý čich, mohou psi pomáhat při nejrůznějších pracích spojených se záchranou lidských životů a pomoci lidem. Nejinak je tomu v případě George, čtyřleté německé dogy, který se jako asistenční pes stal věrným přítelem třináctileté Belly, trpící dědičným onemocněním postihujícím celé tělo. Dívenka z amerického státu New Hamsphire si psa vybrala – lépe řečeno pes si vybral ji – ve výcvikovém centru „Service Dog Project“. Některé psy Bella svými nezvyklými pohyby a vysokým hlasem odrazovala, George si na ni ale postupem času zvykl a nyní jsou nerozluční přátelé. U Belly se zlepšila chůze, už tři roky chodí bez berlí, jezdí na kole a plave, což podle lékařů u ní nebylo možné, a hlavně má v Georgovi pozorného ochránce. Pes jí změnil život, za což byl vyznamenán cenou „Za vynikající práci“.

Šestiletý Rocket je pátrací a záchranný pes. Kříženec border kolie je vycvičen zejména na hledání pohřešovaných obětí zemětřesení, které v Kalifornii není ničím neobvyklým. Díky svému neomylnému čichu, který spolu se svým cvičitelem neustále trénuje, už zachránil životy mnoha lidí. Přitom žil jako malý v útulku a hrozilo mu utracení. Ujala se ho ale mladá žena Andrea, která se mu věnovala. Posléze byl přijat jako pomocník Mika v hasičském sboru. I Mika si vybral pes. Rocket má za sebou několik mimořádně úspěšných zásahů, třeba po pádu malého letadla v roce 2016, kde existovaly obavy, že v jeho vraku zůstaly děti, což se naštěstí nepotvrdilo, dále při povodních v roce 2017 či při sesuvu půdy v roce 2018. Rocket sklízí úspěchy i při vyhledávání osob ve vnitřních prostorách, které je oproti exteriérům o poznání těžší.

Šestiletý kříženec labradora a německého ovčáka Ruger slouží v Zambii v Africe jako protipytlácký pes. Zaměřuje se zejména na vyhledávání slonoviny, kvůli níž pytláci denně vybijí až 55 slonů. Neuniknou mu ani další zvířata, která pytláci s oblibou zabíjejí a pašují. V porovnání s člověkem má mozek psa 40krát větší oblast vyhrazenou pro pachy, takže je možné ho vycvičit k hledání nejrůznějších předmětů. Po práci následuje zasloužený odpočinek, který Ruger tráví ve svém vlastním bazénu.

U Gardského jezera v Itálii je novofoundlandský pes Reef členem týmu vodních záchranářů. Ročně se na světě utopí až 360 000 lidí a toto rozlehlé jezero není výjimkou. Reef, jehož tělo je pokryto hustou srstí a mezi prsty má plovací blány, je vůdčím psem záchranářského týmu. Jeho majitel ho využívá rovněž jako učitele ostatních adeptů na vodní záchranáře. Spolu s fenkou Al tentokrát „zaučuje“ fenu německého ovčáka Diesel, u níž je třeba vyzkoušet, jak bude reagovat na vodu. Ještě v lodi Diesel pozorně pozoruje oba učitele a pak se odvážně vrhne do vody. Je jasné, že toto tzv. sociální učení skvěle zafungovalo.

Pes má díky svým jedinečným vlastnostem nezaměnitelné místo v lidském životě. Dokáže mnoho věcí, kromě jiného i postarat se o jiné, ohrožené živočišné druhy, a změnit život postiženým lidem. Dvouletý Troy, border kolie z Durbanu v Jihoafrické republice, je vycvičen na vyhledávání ptáků na místním letišti King Shaka, kteří by mohli v krajním případě způsobit i pád letadla. Za posledních třicet let bylo takto postiženo přes 260 letadel. Troy, nejmladší a dnes i nejvýkonnější člen psí skupiny chránící letiště, se zaměřuje zejména na vyhánění volavek a ibisů. Na slovo poslouchá svého pána a dokáže se okamžitě vrátit, i když je plně zaujatý plašením ptáků. Border kolie jsou nesmírně rychlé, dokážou vyvinout rychlost až 48 km/h.

Tříletá Lola z Velké Británie zase se svou velitelkou Ali vyhledává na březích řek kriticky ohrožené polovodní savce, hryzce vodní. Patří k plemeni sprocker španělů a pracuje po celém území království. Je vycvičená na vyhledávání hryzců podle jejich trusu. Za posledních deset let jejich stavy poklesly o 30 % a dnes se odborníci snaží opět je vrátit do přírody, kde působí jako významní ekologičtí činitelé. Současně se vyhledávají vhodná místa pro jejich vypouštění do přírody, kde je ohrožují zejména dovezení norci američtí.

Dvouletý Captain, ochránce hospodářských zvířat, pomáhá v Namibii při ochraně gepardů, kteří napadají stáda místních zemědělců. Ti je po dlouhá léta vybíjeli, dnes se ale seznamují s tím, jak tito velcí anatolští pastevečtí psi dokážou spolehlivě ochránit jejich stáda. Captain byl vycvičen na stanici pro záchranu gepardů, založené doktorkou Markerovou. Už od mládí se tam psi seznamují s kozami, které budou později chránit. Teritoria, kde se stáda právě pasou, si do kruhu označují močí, čímž ohlašují svou přítomnost. Doktorka Markerová má na stanici nejen vlastního pastevce Herkula, ale i jeho nerozlučného kamaráda: malého gepardího sirotka Dominika. Anatolští pastevečtí psi pocházejí z Turecka a v dospělosti dosahují výšky v kohoutku 75 cm a váhy 65 kg.

Psi ale dokážou zvládat i jinak poměrně beznadějné situace zapříčiněné nejrůznějšími fyzickými a psychickými poruchami u lidí. Třináctiletý Jonny Hickey z Atlanty v Georgii trpí autismem. Nedokázal se učit, komunikovat, odmítal jíst. Přes veškerou snahu se rodičům nedařilo s chlapcem navázat smysluplný vztah. Až přišla do rodiny kříženka pitbula Xena. Kvůli původu se otec rodiny nejprve bál, tito psi mají zcela nezaslouženě špatnou pověst, stalo se ale něco jako zázrak: když si pro Xenu přijeli na záchrannou stanici, v autě si sedla Jonnymu na klín a od té doby jsou nerozluční. Jonny se zlepšil v komunikaci a od své přítelkyně se nehne na krok. I Xena zažila kruté chvíle, když ji jako vyhublé a zubožené štěně někdo zanechal na silnici. Moc šancí na přežití neměla, ale v útulku to odmítli vzdát, fenka se zotavila a dnes ji Hickeyovi považují nejen za zachránkyni svého syna, ale i celé rodiny.

Psi jsou díky svým vlastnostem, zejména vynikajícímu čichu, schopni vykonávat výjimečné úkoly. V San Diegu v Kalifornii žije Audrey, která trpí posttraumatickým stresem po absolvovaných vojenských misích v Afghánistánu. Bojí se vycházet mezi větší množství lidí, špatně spí a bojí se také vody. Trenérka Judy ji proto seznámila se svou desetiletou fenkou Ricochet, která měla být původně asistenčním psem, ale její nadšení z vody z ní učinilo terapeutického psa-surfaře. Ihned po seznámení se Audrey při společné procházce uvolnila a brzy se rozhodla podstoupit další krok: překonat strach z vody. Na surfařské prkno s ní nastoupil nejen trenér, ale byla to i Ricochet. Audrey brzy zapomněla na stres a věnovala se udržení rovnováhy, přičemž jí fenka usilovně pomáhala. Existuje velká naděje, že mladá žena se brzy stresu zbaví úplně.

Pátrací a záchranářský pes Roxy, kříženec německého ovčáka, absolvoval svou první velkou akci v roce 2018, kdy se městem Montecito v Kalifornii prohnala přívalová povodeň, která způsobila mohutný sesuv půdy a vyžádala si 21 životů. Spolu s příslušnicí hasičského záchranného sboru Cynthií propátrala mnoho kilometrů bahna, které na rozloze 78 km² zavalilo 400 domů. Roxyn čich významně pomohl při vyhledávání obětí, a přispěl tak k záchraně stovek životů. Nakonec se Roxy se svou cvičitelkou přišla podívat do výcvikového střediska, které školí její budoucí psí partnery pro tuto náročnou práci.

Psi vyhledávající vodu Snipe a Denzel jsou první, kteří byli v Anglii vycvičeni pro tuto nezvyklou činnost. V hrabství Cumbria v Anglii způsobují praskliny v potrubí nezanedbatelné ztráty vody. Psí parťáci dokážou čichem rozeznat úniky vody až v hloubce 2,5 m pod zemí. Řídí se pachem chlóru, který se do pitné vody přidává. Pracují na střídačku, aby se příliš nevyčerpali, a za dobré výsledky jsou vždy odměněni hrou. Psi ale musí také pravidelně trénovat a umět rozpoznat pach chlóru mezi mnoha dalšími látkami.

Šestiletý hnědý labrador Fernie, jehož majitelem je ředitel jedné školy v hrabství Somerset, zase pomáhá dětem, které mají problémy buď se samotnou docházkou, nebo třeba se čtením v přítomnosti dospělých. Pouhou svou přítomností způsobuje, že se děti více uvolní a ztrácejí zbytečné obavy ze školy. Výcvik školního psa trvá tři roky, ale ne každý pes se pro tuto činnost hodí. Při jejich výběru a výcviku významně pomáhá organizace „Psi pomáhají dětem“.

Tato epizoda je věnována psům ochráncům. Pečovat a chránit patří mezi základní psí pudy. V národním parku Glacier v Montaně čtyřletá fenka border kolie Natie se svým pánem, strážcem parku, dbá o to, aby se návštěvníci příliš nepřibližovali k divoce žijícím zvířatům. Mohou se zde setkávat s bizony, medvědy, kamzíky běláky či ovcemi tlustorohými. Všichni tito živočichové se domnívají, že Natie je vlk, jehož svými pohyby také připomíná, a jakožto nebezpečnému predátorovi jí jdou z cesty. V lese se Natie zase stará, aby vysoká zvěř nepřebíhala přes silnici, což může zavinit vážnou nehodu. A všude, kam přijde, stává se tato oficiální strážkyně parku předmětem nadšeného zájmu.

V rezervaci Ol Pejeta v Keni pomáhá čtyřletý belgický ovčák Diego příslušníkům elitní jednotky strážců při ochraně nosorožců, které pytláci už téměř vyhubili kvůli rohům, využívaným na Dálném východě pro jejich údajné léčivé vlastnosti. Dnes žije ve volné přírodě už jen méně než 30 000 nosorožců dvourohých a tuponosých. Zatímco ostrý Diego je vycvičen v pronásledování pytláků, a když se náhodou žádný dlouho nevyskytne, musí si na něj zahrát jeden ze členů jednotky, bloodhoundi jsou vynikající stopaři. Už i patnáctiměsíční Otis skvěle prokazuje svůj stopařský um. V rezervaci jsou 24 hodin denně střeženy i dvě samice poddruhu nosorožců tuponosých severních, které jsou poslední na světě. Až tato matka s dcerou zahynou, bude poddruh prohlášen za vymřelý. Zatímco Diego trénuje chytání pytláků, malý Otis je na nejlepší cestě stát se vynikajícím stopařem, který dokáže zachytit stopu až do vzdálenosti 200 km.

Psi ale nechrání pouze jiné zvířecí druhy, ochotně pomáhají i lidem. V Glenside ve Filadelfii se dvouletá labradorka Iris stala věrnou průvodkyní své nevidomé majitelky Deborah, která začala pomalu ztrácet zrak už v osmi letech, a navíc je i sluchově postižená. Dvaapadesátiletá žena se nadšeně věnuje běhání a Iris je jedním z mála vodicích psů speciálně vycvičených právě pro tuto činnost. Přitom nalézt vhodného psa pro běhání je obtížné, o čemž svědčí i testy a výcvik prováděné ve školicím středisku ve státě New York. I Iris tam byla vyškolena a stala se jedním z více než 7000 psů, kteří zde byli vycvičeni během posledních 60 let. S výcvikem se začíná už u docela malých štěňat, která si postupně zvykají na nejrůznější překážky, situace a zvuky, s nimiž se budou setkávat při své práci.

Čtyřletý kříženec Jack Russella, fenka Nati, žije v rezervaci Naankuse v Namibii a je „superchůva“. Zakladatelka speciální stanice pro osiřelá a zraněná zvířata ji s úspěchem využívá jako opatrovnici pro své svěřence. Nati se přátelí s nejrůznějšími tvory, pečuje o ně, hraje si s nimi a dělá jim společnost. V roce 2016 se v její péči ocitla Nana, malá samička hyeny čabrakové, se kterou se Nati velice spřátelila. A přestože Nana už dnes žije ve vlastní ohradě a Nati mnohokrát přerostla, na zavolání velitelky si ráda přiběhne pohrát se svou malou přítelkyní. Vznikl mezi nimi mimořádně pevný vztah.

V provincii Alberta v západní Kanadě jsou vody napadeny nebezpečným invazivním druhem, který se sem dostal na lodích na počátku 80. let z východní Evropy. Jde o maličké sladkovodní plže slávičky mnohotvárné. Ohrožují původní populaci slávek, kterou připravují o potravu. Velmi rychle se množí a v současnosti zamořily 750 kanadských jezer, nejvíce pak jezero Winnipežské. Protože se do vod dostávají přisáté na lodích, s nimiž majitelé jezdí od jezera k jezeru, do jejich hledání, pro člověka vzhledem k jejich malým rozměrům velmi obtížného, se zapojují psi. Jsou celkem tři, vycvičení speciálně k tomuto úkolu, mezi nimi i čtyřletý Hilo, kříženec labradora. Na silnici, kde je vybudována inspekční stanice, obcházejí lodě připevněné k automobilům a vyčenichají každou slávičku. Kontrolují rovněž břehy jezer, kde se na plážích mnohde nachází až 30centimetrová vrstva jejich ulit. Slávičky také poškozují infrastrukturu a ucpávají potrubí. Spolupráce psů je tedy při snaze omezit jejich působení velmi cenná.

Ve státě Washington v USA se Lolo, šestiletá fena italského vodního psa, s nadšením věnuje vyhledávání lanýžů. Na rozdíl od prasnic, které citelně rozryjí půdu a nalezené lanýže často spořádají dřív, než je sběrač stačí zachránit, psi lanýže označí, a dál si jich nevšímají. Lolo hledá lanýže v létě, tedy před hlavní sezónou, které trvá od listopadu do března, a kvůli teplu je hledání obtížnější. Lolo se ale nedá a navzdory nesnázím nalezne několik lanýžů, které potěší majitele místní italské restaurace. Lanýže jsou velmi drahé, jejich cena může dosáhnout až 6500 dolarů za 1 kg. Lolina majitelka už školí další generaci vyhledávačů.

V JAR slouží fenky belgického ovčáka malinois k vyhledávání kriticky ohrožených želv kreslených. V posledních letech se jejich populace snížila o 80 % a jejich počet se odhaduje už jen na 800 jedinců. Fenky se při hledání řídí jejich výrazným pachem. Pracují každá zvlášť, kvůli horku a také proto, aby neztratily motivaci. Majitelka želvy sbírá a poté, co je označí identifikačním zářezem, je přemisťuje do bezpečných oblastí nebo přímo do chráněných rezervací.

Velmi zvláštní úkol má kříženec australského honáckého psa Dio na souostroví San Juan v americkém státě Washington. Do zdejších vod se připlouvají pářit a vychovávat mláďata kosatky dravé, jejichž počet se ale v poslední době dramaticky snížil. Na vině je jednak nedostatek potravy, přesněji řečeno lososů čavyča, ale stejnou měrou se na stavu podílejí i chemikálie a znečištění vody. Dio vyráží se svou majitelkou a mořskou bioložkou vyhledávat velrybí výkaly. Jejich pronikavý pach je schopen zachytit do vzdálenosti 1,5 km.

Vědci je pak analyzují, stanovují jejich DNA, která jim hodně napoví nejen o pohlaví velryby, ale složení výkalů také umožní zkontrolovat jejich zdravotní stav, což by mohlo napovědět, proč jich zde stále ubývá. Kosatky rodí jen jedno mládě za pět let, a zatímco dříve tu vědci sledovali tři hejna, při dnešní vyjížďce na moře Dio nevyčenichal ani jediný výkal. Aby neztratil motivaci, jeho majitelka umístí na vodu zvláštní misku s trochou výkalů a loď odpluje. Dio, napjatě čenichající u okraje lodi, návnadu po nějaké době bezpečně najde.