Kamarádka Zuzana odjela před 5 lety do Itálie a už se nevrátila. Myslím tím natrvalo. Z dovolené u moře se přesunula do Říma. Našla si tam práci, přítele a žila celkem spokojeně. Psaly jsme si spolu, a když přijela do Česka, měla u nás vždy dveře otevřené. Pohostili jsme jí, zašli na diskotéku, do kina, na nákupy….Pak odjela za příbuznými do Plzně.

Vždy nás srdečně zvala, pokud budeme v Římě, ať se určitě ozveme a ona nám představí „své“ město. Noční život,  italská jídla atd. Vůbec jsem netušila,  že to bude tak brzy, co bychom její pomoc v cizině uvítali.

Poslala jsem Zuzce e-mail, že jedeme s Marcelem  na 3 dny do Říma.  Můj přítel pro jistotu zaplatil zálohu na ubytování v hotelu.  Zdálo se mi to zbytečné, ale přítel nechtěl nic nechat náhodě. Později se ukázalo,  že to byla dobrá volba.

Zuzana nás čekala na nádraží a pozvala nás do nedalekého bistra.  Ošuntělé prostředí,  nějací pobudové měli zálusk na naše zavazadla. Museli jsme být pořád ve střehu.  Dali jsme si presso a po půlhodině nám Zuzča  sdělila,  že jí to moc mrzí, ale je pracovně velmi vytížena a nemůže se nám věnovat. Ani nás nepozvala do svého bytu. Dali jsme si ještě po koňaku a zákusku,  pak jsme zaplatili i za povedenou kamarádku a rozloučili jsme se. Kdyby nebyl  únor, myslela bych si, že najednou zakřičí: "Apríííl", vezme nás pod křídla a ukáže nám zemi zaslíbenou. Nestalo se…

Jen jsme se s Marcelem na sebe podívali,  vzali si taxík a jeli na hotel.  Prožili jsme nádherné 3 dni v tomto velkoměstě a moje „kamarádka“ se ani neozvala…

Ochutnali jsme pizzu, těstoviny, prohlédli si památky.

Doma na mě čekal omluvný e-mail od Zuzany, jak jí to moc mrzí, ale že musela odjet na služebku a nemohla být s námi.

Nedala jsem na sobě znát rozčarování a odepsala jí. Od jejích známých z Plzně jsme se dozvěděli, jaký je Zuzka „výkuk“, v Česku se vždy nechá hostit, ale ona sama je pěkná „krkna“ a pozornosti zásadně nevrací…

Když se pak slečna Zuzana ozvala,  že se chystá opět navštívit rodnou zemi a to zrovna 1.4.,  já jí vzápětí sdělila, jen ať se zastaví.  A když zazvonila, celá uřícená s obrovským „loďákem“, otevřeli jsme s Marcelem dveře a  zařvali: "Apríííl, my nejsme doma,  ale už jsme na cestě na wellnes pobyt. Bohužel, je to už zaplacené, tak se nezlob, určitě máš i nějaký náhradní program."

Zuzana stála s otevřenou pusou, ani se nezmohla na protest.  Pak už jsme jen zaslechli, že si v Plzni stěžovala, jací jsme kreténi a jak jsme ji vypekli! Stejně jí nikdo nevěřil, všichni ji moc dobře znali.

A tak jsem 1.4. ztratila svou  vypečenou “italskou“ kamarádku.  Ale vůbec mě to nemrzí.

Bertice – čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10