Kvalita a kvantita vlasů zásadně ovlivňuje osobní, pracovní a společenský život. Dokresluje výsledný vzhled jedince a významně přispívá k vnímání pocitu atraktivity či nepřitažlivosti. Pěkný účes, udržovaný sestřih a zářivá barva – to jsou žádoucí vlasy z pohledu většiny laiků i kadeřníků.

Jenže! Vlasy i pokožka hlavy mohou onemocnět. Lupy, svědící místa ve vlasech, vypadávání vlasů, nadměrný mazotok – to jsou vnější projevy nemocí, které zajímají kožního lékaře. Tím, že si na většinu pokožky vlasové části hlavy nevidíme, všimneme si těchto nepříjemných projevů až po čase, nebo když nás na to upozorní okolí. Mezi nejčastější potíže patří vypadávání vlasů a problémy s lupy.

Výskyt lupů

Tvorba lupů (šupinek odumřelé kůže) ve vlasaté části hlavy je jedním z nejčastějších vlasových problémů. Olupování pokožky nastává nejčastěji při pityriáze (lupovitosti) a seboroické dermatitidě (zánětlivé onemocnění kůže), ale objevuje se i jako příznak dalších kožních onemocnění. Nejvíce se lupy tvoří mezi pubertou a 30. rokem života, s pozdějším věkem lupů ubývá. Udává se, že lupovitostí trpí až 30 % populace ve věku 10 až 30 let. Obtíže mizí spontánně většinou v páté až šesté dekádě života, později již ustoupí jen zřídka. Tvorbu lupů zvyšuje tučná strava, proto u štíhlých lidí
a vegetariánů je pozorováno méně lupů než u osob, které se přejídají.

Příčiny lupů

Na vznik lupů má vliv řada faktorů − vrozená dispozice, zvýšený mazotok, nevyhovující kosmetické přípravky, agresivní šampóny, nadměrné kartáčování, přechodné dráždivé podněty. Nemalý podíl má při tvorbě lupů také psychika, zejména stres. Po odstranění příčiny zmizí lupy během několika dní bez jakékoliv léčby. Lupy se mohou vyskytovat jako průvodní znak lupénky nebo i při jiných onemocněních, a to nejen kožních − např. při neurologických a dalších chorobách, zejména u poruchy imunity.

„Kvasinkové“ lupy

Většina populace netuší, že lupy ve kštici jsou většinou způsobeny nebo provázeny přemnoženými kvasinkami, tedy kožní mykózou. Téměř ve všech případech dlouhodobého výskytu lupů leží příčina ve zvýšeném výskytu kvasinek Pityrosporum ovale na pokožce hlavy. Tyto tukomilné kvasinky se živí lidským mazem, který rozkládají na látky dráždící pokožku. Na dráždění reaguje pokožka rychlejší obnovou vnější vrstvy kůže, tj. výraznějším odlupováním odumřelých buněk. Tak vznikají lupy. Pokožka s přemnoženými kvasinkami bývá navíc nepříjemně cítit po žluklém tuku.

Hodná nebo zlá kvasinka?

Kvasinky Pityrosporum ovale se vyskytují na kůži běžně a nejsou choroboplodné. Potíže mohou začít způsobovat, až když se přemnoží. Použití lokálních léčivých přípravků, odstraňujících tyto kvasinky, mívá úspěch a lupy mizí. Pacienti si často neuvědomují, že u lupů a dalších kožních chorob provázených šupením nelze vyloučit občasné návraty projevů onemocnění. Proto je v těchto případech důležitá prevence, spočívající ve správné volbě vhodných vlasových prostředků pro běžnou péči a občasném použití antimykotických šampónů.

Jsou lupy zdravotní nebo kosmetický problém?
Všeobecně jsou lupy vnímány jako kosmetická záležitost, protože kazí jinak dokonalou vizáž muže či ženy. Pravidelná hygiena, kvalitní kosmetika a šetrná péče o vlasy i pokožku hlavy má být samozřejmostí. Existuje celá řada kosmetických šampónů proti lupům, které mohou pomoci, ovšem první podmínkou hlavy bez lupů je zdravá pokožka. Nemocné pokožce nepomůže kosmetika, ale léky, které odstraní příčinu lupovitosti. Léčba chorob proto patří do rukou odborných lékařů – dermatologů. Ti jsou kompetentní provést diagnózu a pokud má medicína možnosti, léčit příčiny choroby.

Co s lupy? Kde hledat pomoc?

Jestliže se u člověka objeví lupy, je pro něj zbytečná ztráta času jít ihned k dermatologovi. Pokud nezaberou kosmetické šampóny z drogerie, je na řadě návštěva lékárny a koupě volně prodejných léků. Častého původce lupů – kvasinky – odstraňují léčivé šampóny s protiplísňovou (antimykotickou) látkou. Proti přemnoženým kvasinkám působí nejspolehlivěji účinná látka ketokonazol ve formě šampónu (Nizoral nebo Asquam).
Nezaberou-li ani léčivé šampóny po 4 týdnech pravidelného mytí (2x týdně), je třeba navštívit dermatologa a poradit se o vhodné léčbě. Sám pacient pravděpodobně nerozezná, jestli se jedná
o běžné lupy nebo o závažnější problém, jako je např. seboroická dermatitida (mazotokový zánět kůže) nebo mykóza. Seboroická dermatitida se kromě lupů projevuje navíc zarudnutím pokožky, svědivostí a tvorbou strupů. K seboroické dermatitidě existuje určitá rodinná predispozice a vliv má
také klima a stres. Naopak plísňové onemocnění (kožní mykóza) obvykle téměř nesvědí, zato se projevuje různě velkými skvrnami s popraškem pokrývajícím chorobná ložiska.

Pomoc v drogerii (ve formě nejrůznějších kosmetických šampónů) mohou hledat jen ti, pro něž tvorba lupů ve vlasech znamená jednorázový problém, způsobený nevhodnou péčí o kštici.

Pomoc v lékárně (ve formě volně prodejných léčivých šampónů s ketokonazolem) je určena těm, kteří se s mírnější tvorbou lupů setkávají opakovaně, nebo se jim lupy tvoří déle a kosmetická péče nezabírá.

Pomoc dermatologa (který předepíše účinné lokální nebo celkové léky) by měli vyhledat lidé se silněji postiženou vlasovou pokožkou (zarudlou pokožkou nebo strupy) a také ti, kterým se problém s lupy nedaří nijak řešit.



Autor: Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA
přednosta Dermatovenerologické kliniky
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha


Více informací o zdraví vlasů a vlasové pokožky najdete na www.czv.cz.