Odhaduje se, že příznaky jarní únavy zažívají až tři čtvrtiny populace a mnohem častěji ženy. Právě při přechodu od zimy k jaru se totiž setkává celá řada vlivů, které jsou  pro organismus zátěží.

Na vině je počasí…

Zima je časem odpočinku, mnohá zvířata tráví chladné měsíce posilujícím spánkem a naši předkové v tomto období odpočívali po práci na polích. My chodíme do práce stejně jako v létě a na stejnou činnost musíme vydat více energie. Ale chladné počasí dokáže vyčerpávat samo o sobě. S virózou, rýmou nebo nachlazením se během zimy potýká skoro každý z nás. I znečištěný vzduch při dlouhodobé inverzi je pro náš organismus velkou zátěží. S příchodem jara se navíc pravidelně opakují výkyvy teplot, což organismus také vyčerpává.

… světlo

Světlo přispívá k tvorbě  hormonu serotoninu, který člověk potřebuje pro pocit dobré nálady a vyrovnanosti, naopak pokud je světla málo, tvoří se v těle „uspávací“ hormon melatonin. Ten člověka utlumí, takže je zcela přirozené, že se v zimě špatně probouzíme (ještě za tmy), během dne se nám chce spát a pociťujeme zvýšenou únavu, odpoledne se již těšíme do postele.  

… čas

Velkým problémem pro lidi citlivé na vnější vlivy bývá časový posun. Na zkrácení poslední březnové neděle o hodinu by se lidé měli připravit v předstihu asi dvou týdnů. Vhodné je postupně po pěti minutách dříve vstávat, aby s přesunutím hodinových ručiček tělo změnou biorytmu neutrpělo nepříjemný šok.

… životní styl

Pocity jarní únavy zvyšuje i životní styl v zimě, neboť v chladných měsících se všeobecně lidé méně pohybují, méně chodí ven a konzumují i bohatší stravu na tuky a cukry. Stejně nebezpečná jako „tělesná“ unavenost je i duševní vyčerpání. Ačkoli si to lidé mnohdy neuvědomují, zdroje stresu jsou všude kolem nás. Zvlášť pro oslabený organismus mohou mít důsledky v podobě deprese nebo akutního onemocnění.