Antibiotická léčba je ale mnohdy nezbytná a riziko poničení zdravé střevní mikroflóry můžeme u sebe i dětí celkem jednoduše minimalizovat užíváním tělu prospěšných probiotik, například mléčné bakterie Lactobacillus reuteri Protectis. Podávání užitečných probiotických bakterií však musíme správně načasovat, jinak si na nich antibiotika smlsnou a zahubí je.
„Antibiotika nepříznivě ovlivňují bakteriální skladbu střevní mikroflóry a u nemocných se tak často vyskytují průjmy nebo zácpy. Během léčby antibiotiky i nějakou dobu po ní je tedy potřeba dbát na rozvoj zdravé mikroflóry a podporovat růst přátelských bakterií ve střevech. Dvojnásob to platí u dětí,“ zdůrazňuje pediatr a alergolog Milan Matulka.
Nejlepší přitom je, když laktobacily nasadíte hned na začátku antibiotické léčby. Ovšem nikoli způsobem, že je spolknete zároveň nebo bezprostředně po užití léku. Antibiotika by totiž přátelské bakterie vyhubila. „Optimální je, když prospěšné bakterie dodáte tělu zhruba ve dvou třetinách intervalu mezi dávkami antibiotik. Pokud například berete vy nebo vaše dítě antibiotika po dvanácti hodinách, probiotické bakterie je vhodné podat osm hodin po užití léku,“ doporučuje lékař.
Užitečné bakterie je dobré v organismu doplňovat po celou dobu nemoci a ještě nějakou dobu po ní. Podle odborníků může totiž po skončení antibiotické léčby trvat obnova zdravé střevní mikroflóry i několik týdnů. Přitom jen zdravá a užitečnými mikroorganismy osídlená sliznice lidského střeva může úspěšně odolávat infekcím. Dokud není stabilizovaná, trvá oslabení obranyschopnosti organismu a tím pádem nebezpečí dalších nemocí.
Dbát na zdraví střev se vyplatí
K nejčastějším nežádoucím účinkům antibiotické léčby patří kvůli narušení bakteriální střevní rovnováhy průjmy, které mikroflóru ještě dále poškozují. Nepříjemné jsou pro každého, ovšem u dětí jsou kvůli možné rychlé dehydrataci nebezpečné. U dětí užívajících antibiotika je tedy důležité o střeva maximálně pečovat.Zdroj, foto: Ewopharma