Antibiotická léčba je ale mnohdy nezbytná a riziko poničení zdravé střevní mikroflóry můžeme u sebe i dětí celkem jednoduše minimalizovat užíváním tělu prospěšných probiotik, například mléčné bakterie Lactobacillus reuteri Protectis. Podávání užitečných probiotických bakterií však musíme správně načasovat, jinak si na nich antibiotika smlsnou a zahubí je.
„Antibiotika nepříznivě ovlivňují bakteriální skladbu střevní mikroflóry a u nemocných se tak často vyskytují průjmy nebo zácpy. Během léčby antibiotiky i nějakou dobu po ní je tedy potřeba dbát na rozvoj zdravé mikroflóry a podporovat růst přátelských bakterií ve střevech. Dvojnásob to platí u dětí,“ zdůrazňuje pediatr a alergolog Milan Matulka.

Užitečné bakterie je dobré v organismu doplňovat po celou dobu nemoci a ještě nějakou dobu po ní. Podle odborníků může totiž po skončení antibiotické léčby trvat obnova zdravé střevní mikroflóry i několik týdnů. Přitom jen zdravá a užitečnými mikroorganismy osídlená sliznice lidského střeva může úspěšně odolávat infekcím. Dokud není stabilizovaná, trvá oslabení obranyschopnosti organismu a tím pádem nebezpečí dalších nemocí.
Dbát na zdraví střev se vyplatí
K nejčastějším nežádoucím účinkům antibiotické léčby patří kvůli narušení bakteriální střevní rovnováhy průjmy, které mikroflóru ještě dále poškozují. Nepříjemné jsou pro každého, ovšem u dětí jsou kvůli možné rychlé dehydrataci nebezpečné. U dětí užívajících antibiotika je tedy důležité o střeva maximálně pečovat.Zdroj, foto: Ewopharma