Kalarippajat - jedno z nejstarších doložených bojových umění z jižní Indie

Kalarippajat je jedno z nejstarších doložených bojových umění z jižní Indie, ze státu Kerala, ze kterého se vyvinula celá řada východních bojových systémů. Je silně svázáno s původním indickým učením o boji tzv. dhanur veda a o medicíně ayurveda.

Hlavním cvičením je tělesný trénink, boj se zbraní a také beze zbraně, dýchací cvičení, tanec, vyšší formy meditace a specifická zdravotní péče. Prolíná se s klasickým jihoindickým tancem bharata natyam.

Při kalarippajatu jde především o práci s tělem, než o boj a proto přitahuje hodně lidi, kteří se zajímají o umění a tanec, než o bojový sport. Cvičit mohou již děti od osmi let, to už je tělo dítěte schopné odolávat jisté fyzické a psychické zátěži. Kalarippajat se skládá z různých druhů cviků na protažení, hlavně cviky na nohy, na udržení rovnováhy, nácvik pozic těla, skoky a také ohebnost a rychlost očí. Ti pokročilejší se učí ovládání těla, aby mohli lépe porozumět proudění energie v těle.

Tohle umění stejně jako většina jiných východních bojových sportů není určen k útoku, ale hlavně k sebeobraně. Kalarippajat buduje jak osobnost, tak i charakter člověka, jeho vytrvalost, disciplínu a pokoru.  Zároveň také ovlivňuje tělesné a duševní zdraví, rozvíjí postřeh a inteligenci. Filozofií provází cvičence a bojovníka po celý život, v dětství se především zaměřuje na fyzické cvičení, v dospělosti a ve stáří se pak poznatky prohlubují a člověk směřuje k duchovnímu růstu a moudrosti.

Před každým cvičením se provádí pozdrav. Tyto pohyby a cviky při pozdravu jsou spojené se soustředěním myšlenek a představují boj s negativními myšlenkami, světskými touhami a strachem ze smrti. Součástí mohou být také modlitby k Bohu o kuráž a o ochranu. Doporučuje se začít kalarippajatu cvičit od raného dětství, a to základním tělesným cvičením, které se kombinuje s celkovou tělesnou masáží různými oleji. Tohle několikaleté cvičení má za úkol připravit tělo k budoucím bojovým praktikám.

Pokročilejší cvičenci se už učí se zbraní, kterou je dlouhá tyč. Nejdříve vždy probíhá rituální individuální cvičení a teprve potom následuje boj s protivníkem. Posledním stádiem učení boje se zbraní je krátká tyč, krátký nůž, meč se štítem a bez štítu, zahnutý dlouhý nůž, palcát, oštěp a nakonec i pružný meč. Při dokonale zvládnutém cvičení těla a mysli se zbraň stává prodlouženou částí těla. Poté opět pokračuje trénink boje beze zbraně spolu s dýchací a meditační technikou. Následuje studium tělesných bodů, které vedou při zásahu k paralýze protivníka, nebo se naopak využívají k léčení nemocí a hojení ran. Některé prvky cvičení kalarippajatu připomínají tradiční i moderní indický tanec.