Akvaristika jako taková vznikla především díky lidské zálibě v chovu vodních živočichů spolu s pěstováním rostlin za sklem akvária.
První náznaky akvaristiky nacházíme v Římě. Staří Římané používali tzv. pisciny (rybí bazény) k chovu ryb, které ale sloužily především k uspokojení jejich mlsných jazýčků. Ovšem stolovníci ryby před jejich zabitím pozorovali a měli z nich tak dvojí užitek.
To chov zlatých karasů v Číně se blíží dnešnímu pojetí akvaristiky mnohem více. V 16. století se sice tato tradice přenesla do Evropy, ale základ skutečné akvaristice dal až objev kyslíku a jeho vztahu mezi rostlinou (producentem) a rybou (konzumentem). Prvními úspěšně rozmnoženými druhy exotických ryb v Evropě byli pancéřníček a rájovec (Francie, 1869).
U nás se akvaristika zpočátku věnovala především chovu domácích bezobratlých živočichů a ryb a až později se přeorientovala na ryby exotické, ale to až poté, co se rozmohla rychlá lodní a letecká doprava.
Budoucnost dnešní akvaristiky tkví hlavně v umělém rozmnožování ohrožených druhů rostlin a ryb. Možná byste ani sami nevěřili, kolik běžně chovaných akvaristických rybiček je ve volné přírodě na pokraji vyhynutí.
Notburga
ChytráŽena.cz