Kdy počít dítě? V létě jsou spermie rychlejší, zima zvyšuje riziko alergií

Chystáte se rozšířit rodinu, ale nechcete do toho skočit po hlavě? Při plánování potomka byste měli zohlednit také skutečnost, jak jednotlivá roční období přejí početí a jaký vliv mají na jeho následný zdravotní a psychický stav. Čas, po který se plod vyvíjí v děloze, i první měsíce jeho života jsou pro dítě zásadní a odrážejí nejen zdraví matky, ale i externí faktory podnícené právě roční dobou.

Početí na jaře: Prázdniny bez omezení, hrozí ale riziko předčasného porodu

Platí tu staré pravidlo, že na jaře všechno kvete a množí se. Stejně to funguje ve zvířecím, rostlinném i lidském světě. Spermie totiž po zimě získávají novou sílu, jsou v lepší kondici, a výrazně stoupá počet nově vytvořených. To platí zejména pro začátek jara, na jeho konci naopak jejich množství zase klesá. Otěhotnět v některém z jarních měsíců také znamená, že léto prožijete bez jakéhokoliv pohybového omezení. Početí v tomto období má ale také své stinné stránky.

„Bylo zjištěno, že u žen, které otěhotní na jaře, a pokročilé stádium těhotenství tedy připadá na zimu, se zvyšuje riziko předčasného porodu o 10 %,” tvrdí renomovaný gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan. To je podle něj způsobené rozšířením virových onemocnění v období jejich předpokládaného porodu. Studie také zjistily, že děti počaté na jaře jsou o zhruba 5 % citlivější na alergeny v potravinách. U dětí, které svůj 11. týden v děloze prožijí v dubnu a květnu, to je dokonce každé desáté.

Početí v létě: Aktivnější spermie, větší sexuální apetit

Léto s sebou nese hned několik důvodů, proč je pro početí miminka nejpříznivějším obdobím v roce. S přibývajícím slunečním svitem stoupá sexuální apetit, který je podnícen změnou hladiny pohlavních hormonů  a produkce feromonů, což má za následek zvýšenou četnost pohlavních styků. „Intenzivnější sluneční záření podporuje také tvorbu vitamínu D v těle mužů, který je důležitý pro syntézu pohlavního hormonu testosteronu. Spermie jsou v tomto období tedy nejpohyblivější. To má velký vliv na úspěšnost proniknutí k vajíčku,” vysvětluje renomovaný gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan. Miminko se navíc narodí do příjemného jara, kdy již není potřeba balit jej do vrstev teplého oblečení a kdy období chřipkových epidemií již dávno odeznělo. Léto je na druhé straně nepříznivé, co se týče těhotenských nevolností.

Růst plodu v děloze zatím sice ještě nemá výrazněji viditelné projevy na těle a neomezuje ženu v letních aktivitách, ovšem horké počasí poskytuje budoucím maminkám více podnětů k nevolnosti. Pach rozkládajících se potravin je silnější, parfémy intenzivnější, cestování na dovolenou náročnější, tropické teploty méně příjemné. V příliš velkém vedru je rovněž sužují větší pocity sucha, kterými těhotné ženy trpí i za běžného mírného počasí.

Početí na podzim: Pozor na chřipkové epidemie

Ještě před několika lety statistiky ukazovaly, že nejvíce dětí se rodí v červenci a tudíž je počato v podzimních měsících. Tento fakt přisuzovali vědci tomu, že tělo je po létě zregenerované a lépe připravené na početí, že dny jsou kratší a noci se prodlužují. Na podzim se také v těle mužů tvoří nejvíce testosteronu a největší objem spermií v roce. „Začátek podzimu bych ale přesto příliš nedoporučil. Na plod, který se zrovna nachází v prvním trimestru a je nejcitlivější vůči vnějším vlivům, působí prostřednictvím matky viry, neboť toto období je charakteristické zvýšeným výskytem chřipkových epidemií a viróz,” odůvodňuje renomovaný gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan. Termín porodu navíc vychází na léto, kdy vysoké teploty a suchý vzduch nepůsobí na novorozeně příliš pozitivně.

Početí v zimě: První nevolnosti v teple domova, zato s vyšším rizikem alergií a ekzémů

Jestliže si početí potomka necháte na samý konec nebo začátek roku, nebude vás na rozdíl od jiných ročních období trápit, že při prvních nevolnostech raději nevykročíte z domu a neužijete si procházek přírodou. První týdny těhotenství pro vás budou příjemnější v teple domova. Na děti počaté v zimě má však vliv kvetoucí příroda, která přichází s blížícím se jarem. Ve vzduchu je velké množství alergenů, které matka dýchá a přirozeně přenáší na nenarozeného potomka. Nejedná se však pouze o sennou rýmu nebo alergie na pyly. Tyto děti zároveň častěji trápí ekzém a astma. V zimě rovněž klesá pravděpodobnost, že se početí podaří. Na rozdíl od léta jsou spermie méně aktivní a muži mají v průměru nižší hladinu testosteronu.

Pokud se rodičům přece jen podaří počnout dítě, připadá vysoký stupeň těhotenství na léto, kdy horké počasí a tropické teploty nebývají vzácností. Vedra a suchý vzduch značně zatěžují organismus matky i miminka. Termín porodu pak připadá na podzim, kdy se ochladí, začíná sezóna chřipek a viróz a je náročnější uchránit novorozence v prvních měsících jeho života před nepřízní počasí a bacily.