Chystáte se rozšířit rodinu, ale nechcete do toho skočit po hlavě? Při plánování potomka byste měli zohlednit také skutečnost, jak jednotlivá roční období přejí početí a jaký vliv mají na jeho následný zdravotní a psychický stav. Čas, po který se plod vyvíjí v děloze, i první měsíce jeho života jsou pro dítě zásadní a odrážejí nejen zdraví matky, ale i externí faktory podnícené právě roční dobou.

Početí na jaře: Prázdniny bez omezení, hrozí ale riziko předčasného porodu

Platí tu staré pravidlo, že na jaře všechno kvete a množí se. Stejně to funguje ve zvířecím, rostlinném i lidském světě. Spermie totiž po zimě získávají novou sílu, jsou v lepší kondici, a výrazně stoupá počet nově vytvořených. To platí zejména pro začátek jara, na jeho konci naopak jejich množství zase klesá. Otěhotnět v některém z jarních měsíců také znamená, že léto prožijete bez jakéhokoliv pohybového omezení. Početí v tomto období má ale také své stinné stránky.

„Bylo zjištěno, že u žen, které otěhotní na jaře, a pokročilé stádium těhotenství tedy připadá na zimu, se zvyšuje riziko předčasného porodu o 10 %,” tvrdí renomovaný gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan. To je podle něj způsobené rozšířením virových onemocnění v období jejich předpokládaného porodu. Studie také zjistily, že děti počaté na jaře jsou o zhruba 5 % citlivější na alergeny v potravinách. U dětí, které svůj 11. týden v děloze prožijí v dubnu a květnu, to je dokonce každé desáté.

Početí v létě: Aktivnější spermie, větší sexuální apetit

Léto s sebou nese hned několik důvodů, proč je pro početí miminka nejpříznivějším obdobím v roce. S přibývajícím slunečním svitem stoupá sexuální apetit, který je podnícen změnou hladiny pohlavních hormonů  a produkce feromonů, což má za následek zvýšenou četnost pohlavních styků. „Intenzivnější sluneční záření podporuje také tvorbu vitamínu D v těle mužů, který je důležitý pro syntézu pohlavního hormonu testosteronu. Spermie jsou v tomto období tedy nejpohyblivější. To má velký vliv na úspěšnost proniknutí k vajíčku,” vysvětluje renomovaný gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan. Miminko se navíc narodí do příjemného jara, kdy již není potřeba balit jej do vrstev teplého oblečení a kdy období chřipkových epidemií již dávno odeznělo. Léto je na druhé straně nepříznivé, co se týče těhotenských nevolností.

Růst plodu v děloze zatím sice ještě nemá výrazněji viditelné projevy na těle a neomezuje ženu v letních aktivitách, ovšem horké počasí poskytuje budoucím maminkám více podnětů k nevolnosti. Pach rozkládajících se potravin je silnější, parfémy intenzivnější, cestování na dovolenou náročnější, tropické teploty méně příjemné. V příliš velkém vedru je rovněž sužují větší pocity sucha, kterými těhotné ženy trpí i za běžného mírného počasí.

Početí na podzim: Pozor na chřipkové epidemie

Ještě před několika lety statistiky ukazovaly, že nejvíce dětí se rodí v červenci a tudíž je počato v podzimních měsících. Tento fakt přisuzovali vědci tomu, že tělo je po létě zregenerované a lépe připravené na početí, že dny jsou kratší a noci se prodlužují. Na podzim se také v těle mužů tvoří nejvíce testosteronu a největší objem spermií v roce. „Začátek podzimu bych ale přesto příliš nedoporučil. Na plod, který se zrovna nachází v prvním trimestru a je nejcitlivější vůči vnějším vlivům, působí prostřednictvím matky viry, neboť toto období je charakteristické zvýšeným výskytem chřipkových epidemií a viróz,” odůvodňuje renomovaný gynekolog a sexuolog MUDr. Pavel Turčan. Termín porodu navíc vychází na léto, kdy vysoké teploty a suchý vzduch nepůsobí na novorozeně příliš pozitivně.

Početí v zimě: První nevolnosti v teple domova, zato s vyšším rizikem alergií a ekzémů

Jestliže si početí potomka necháte na samý konec nebo začátek roku, nebude vás na rozdíl od jiných ročních období trápit, že při prvních nevolnostech raději nevykročíte z domu a neužijete si procházek přírodou. První týdny těhotenství pro vás budou příjemnější v teple domova. Na děti počaté v zimě má však vliv kvetoucí příroda, která přichází s blížícím se jarem. Ve vzduchu je velké množství alergenů, které matka dýchá a přirozeně přenáší na nenarozeného potomka. Nejedná se však pouze o sennou rýmu nebo alergie na pyly. Tyto děti zároveň častěji trápí ekzém a astma. V zimě rovněž klesá pravděpodobnost, že se početí podaří. Na rozdíl od léta jsou spermie méně aktivní a muži mají v průměru nižší hladinu testosteronu.

Pokud se rodičům přece jen podaří počnout dítě, připadá vysoký stupeň těhotenství na léto, kdy horké počasí a tropické teploty nebývají vzácností. Vedra a suchý vzduch značně zatěžují organismus matky i miminka. Termín porodu pak připadá na podzim, kdy se ochladí, začíná sezóna chřipek a viróz a je náročnější uchránit novorozence v prvních měsících jeho života před nepřízní počasí a bacily.