Pro získání přesnějších informací o vztahu kojení a rakoviny prsu odborníci porovnávali zkušenosti s kojením u 50 000 žen, které rakovinou prsu onemocněly, se zkušenostmi dvojnásobného počtu zdravých žen.
Čím déle ženy v průběhu života kojily, tím menší u nich byla pravděpodobnost, že onemocní rakovinou prsu. Aby výsledky opravdu vypovídaly o tomto vztahu, bylo zapotřebí vzít v úvahu i další faktory: věk žen, zda jsou již v menopauze, jejich etnický původ, počet narozených dětí, věk při prvním porodu.
I po započtení těchto údajů dokázal rok kojení snížit riziko rakoviny o více než čtyři procenta. Narození dítěte snížilo riziko o dalších sedm procent.
Kojení - Každé dítě se počítá
Přestože se tato čísla mohou zdát nízká, je nutné vzít v úvahu, že rakovina prsu je velmi časté onemocnění. Prodloužení kojení každého dítěte o půl roku by tak jen v Británii snížilo výskyt rakoviny prsu o tisíc případů ročně.
Kojení je také jedním z důvodů, proč je v rozvojovém světě výskyt rakoviny prsu mnohem nižší než ve vyspělých státech. V zemích třetího světa mají ženy více dětí a každé z nich také kojí mnohem déle než ženy v Evropě a Americe.
Kojení - Japonský recept na dobré zdraví
Zajímavá situace je v Japonsku, kde kojí plných 90 procent žen. Výskyt nádorů prsu je zde také mnohem nižší než v ostatních rozvinutých státech. A to i přesto, že se Japonsko svým životním stylem i standardem západním zemím podobá. Zpravidla to bývá vysvětlováno tradiční japonskou zdraví prospěšnou stravou. Svůj význam ale mohou mít i kulturní odlišnosti a prodloužená doba kojení.
Poznatky o prospěšnosti kojení jsou významné nejen pro prevenci nádorů prsu a pro hodnocení rizika jejich vzniku, ale i pro boj s tímto zhoubným onemocněním. Hlubší poznatky o příčinách nádorového bujení prsu totiž mohou pomoci při vývoji nových léků.