Kovářská - obec v blízkosti hory Klínovec

Obec Kovářská se nachází v okrese Chomutov v blízkosti hory Klínovec na rozloze 20,87 km2 s celkovým počtem 1260 obyvatel. Pro své umístění v blízkosti lyžařského centra je vyhledávaným střediskem příznivců zimních sportů, ale i cyklistů, pěších turistů a houbařů. Oproti jiným horským městečkům však obec Kovářská neobětovala své tradiční hodnoty turistům, ale zachovala si svou autonomii, pro kterou nadále zůstává malebným domovem starousedlíkům i mladým rodinám.

Počátky obce Kovářská sahají do 14. století v důsledku těžby a zpracování železné rudy, kdy se v okolí obce nacházely hamry. Přímo na území dnešní Kovářské jich bylo pět. Odtud také pochází název obce z německého Schmiedeberg, který obec nesla až do roku 1947. Důlní činnost byla až do 19. století stěžejním zdrojem obživy místních obyvatel. Životní podmínky občanů i samotné obce však ještě zhoršovala politická situace v průběhu dějin. V době pobělohorské zde byla přerušena výroba železa, s následnou rekatolizací se odmítla smířit řada protestantů, kteří raději odešli do Saska. Následky třicetileté války byly pro obec mnohem tíživější. Kovářská se potýkala s hladomorem. V roce 1649 bylo v rašeliništi u Kovářské pobito švédské vojsko. Vojáci, kterým se podařilo uprchnout, se však v těchto rašeliništích utopili. Od té doby se tomuto místu přezdívá Rašeliniště smrti. Ani druhá světová válka se tomuto malému městečku v horách nevyhnula. V září roku 1944 se nad obcí odehrála letecká bitva, část zasaženého letadla se dokonce zřítila na budovu místní školy.

Poválečný vývoj přeměnil ráz obce Kovářská. Odsun sudetských Němců znamenal rapidní snížení počtu obyvatel z původních čtyř tisíc, kterého se už nikdy nepodařilo znovu dosáhnout. A to i přesto, že se Kovářská stala novým domovem obyvatel sousedních obcí, které byly zlikvidovány jako součást poválečného bourání pohraničí. V 80. letech utržila Kovářská ránu v podobě ekologické devastace okolních lesů vlivem jedovatých emisí.

Oblast Krušných hor, ostatně severní Čechy obecně, jsou považovány za nejméně krásný a zajímavý kraj naší země. Odsun sudetských Němců znamenal odliv obyvatel a jejich nahrazení novými, kteří neměli k novému kraji vztah takový, jako mívají starousedlíci ke svým domovům. Krajina ustupovala rozsáhlé těžbě hnědého uhlí, výstavbě továren a elektráren, které svými jedovatými emisemi zničily vegetaci na hřebenech Krušných hor. Města se měnila na ubytovny, stará zástavba byla nahrazena novou, okolní pastviny a lány se přeměnily na panelová sídliště.

Současnost a budoucnost severních Čech však již není srovnatelná s jejich minulostí. V oblasti severočeské hnědouhelné pánve probíhá výstavba rekreačního centra, které počítá s rekultivační a revitalizační činností, města mění svou podobu z šedých a ponurých socialistických ubikací na turisticky zajímavá, kulturní a historická místa. Nejinak je tomu i v případě obce Kovářská. Leteckou bitvu z roku 1944 připomíná každoročně v září Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím, součástí připomenutí bitvy je i beseda s veterány a pamětníky. Nejen pro místní obyvatele připravuje obecní úřad oslavy masopustu, čarodějnic, dne dětí, zahájení i ukončení letních prázdnin. Součástí bývají koncerty, divadelní představení, poutě, nechybí ani večerní ohně a pohoštění pro příchozí. Přestože obec Kovářská hospodaří s výrazně nižším rozpočtem než větší města, dokáže vytvořit milou a přátelskou atmosféru, kterou stojí za to přijít okusit.