Po 40 km jsme se ocitli ve vesničce Xerokambos. Krásně to tady voní, celá oblast je proslulá pěstováním květin. Je tady klid a málo lidí, krásné místo s původní atmosférou a vesnickým životem. Žádný klasický ruch prázdninového střediska, ani diskotéky, atrakce apod. Zastavili jsme se v taverně na gyros a salát, potom na poště poslat pohledy a jedeme dále na jih.
Přijeli jsme do Goudouras, poslední vesničky na východní části jižní Kréty u pobřeží Libyjského moře. Goudouras leží na zcela otevřeném moři, kde mu žádná zátoka neposkytuje ochranu. Lodě plují přes malý kanál do uzavřené nádrže, kde jsou chráněny před mořským vlnobitím. Pláž je hezká, ale nikdo tady nepůjčuje lehátka a slunečníky, taky je tu málo lidí. Dříve výhradně rybářská vesnice cca s 300 obyvateli žije podobně jako i mnoho jiných podobných krétských vesniček, ze zeleniny pěstované ve sklenících. Malý rybářský přístav je původní, ale uměle vytvořený. Začal vát silný vítr, tak to na delší pobyt na pláži nevypadá. Kdo by se chtěl cítit jako Robinson Crusoe, tak tady by si tak díky prostředí jistě připadal, přestože nedaleko několikrát denně zajíždí autobus z města Ierapetra.
Trasa dlouhá 37 km do Ierapetra je příjemná, za vesnicí jsou hory v mlžném oparu a stále je na co se dívat. Přivítalo nás nejjižněji položené město ostrova a celé Evropy Ierapetra. Co se týká tepla, ráno to jde, ale později je tu velké horko, teplota cca 40°C. Proti vesničkám, které jsme poznali, je toto velké město se svými 27 000 obyvateli velmi živé. Na dlouhé přímořské promenádě je mnoho taveren a kaváren. Chatrče u pobřeží patří lidem, kteří zde pěstují ovoce a zeleninu, kterou zásobují nejen Krétu, ale v zimních měsících i větší část Evropy. Rajská jablíčka a okurky, která se objevují v našich obchodech, pocházejí právě odsud.
Přijeli jsme právě včas, z místního přístavu odjíždějí lodě na ostrov Chrissi. Plavba je klidná a za necelou hodinu jsme na místě. Strávíme tady jedno odpoledne, takže než si lehneme na pláži, projdeme značené trasy a cedrový les, kde jsou stromy staré více než 300 let. Sice tady nejsou velké kopce, ale únava se hlásí a nesmíme zmeškat loď zpátky. Kempovat se tady nesmí, ani rozdělávat oheň, dokonce ani kouřit. U plážového baru si dáme koktejl a pozorujeme tyrkysové vlny.
Setury – čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz