Labrador patří i dnes mezi velmi
oblíbená plemena. Jeho předkové byli vyšlechtěni v Kanadě, ale hlavní
šlechtění probíhalo v Anglii. Byl vyšlechtěn jako sportovní plemeno –
k lovu - aby přinášel zvěř. Řadí se do 8. FCI skupiny - slídiči, retrieveři
a vodní psi.
Podmínky na uchovnění se v ČR mírně liší dle klubu, ale nutné jsou alespoň 2 výstavy, dobrý rentgen kyčelního kloubu, zkouška výkonu (aport) a téměř kompletní chrup (požadavky se liší dle klubu). Dle standardu plemene je labrador pes vysoký 56-57 cm a váží 27-26 kg, fena pak měří 54-56 cm a váží 25-32 kg. Váha v poměru k výšce. Toto plemeno se vyskytuje v černé, krémové a čokoládové barvě. Má krátkou hustou srst.
Labradorský retriever je v dospělosti velmi klidné, vyrovnané a neagresivní plemeno. I když samozřejmě můžeme narazit na výjimku potvrzující pravidlo. Používá se i na výcvik asistenčních psů a canisterapii (léčebný kontakt psa a člověka).
Bohužel ani tomuto milému plemenu
se nevyhýbají nemoci. Nejvíce labradory pronásleduje dysplazie kyčelního
kloubu. To je dědičně podmíněný chybný vývoj kyčelních kloubů. Při tomto
onemocnění nastává nejdříve volnost kyčelních kloubů vedoucí k částečnému
vykloubení hlavice stehenní kosti, pro kterou se pak jamka kyčelní kosti nestává
dostatečnou oporou při zatížení končetiny. Na psovi toto onemocnění poznáme,
když ho zjevně bolí chůze, obtížně vstává, odmítá pohyb atd. Přesně určení
diagnózy je s pomocí rentgenu.
Výskyt ovlivňuje tělesná výška, váha a rychlost
růstu. Právě proto se u psů s PP při uchovnění vyžaduje rentgen – aby se
od této nemoci plemeno co nejvíce odprostilo. Další onemocnění jsou oční nemoci
(oddělení sítnice, šedý zákal, vchlípení očního víčka, dysplazie sítnice). Tato
onemocnění vyřazují psa z chovu a postižení můžou přejít až v úplnou slepotu.
Je proto lepší nechat zrak psa kontrolovat.
Další onemocnění pohybového aparátu je osteochondroza - onemocnění chrupavek na kloubních plochách dlouhých kostí. I toto onemocnění ovlivňuje dědičnost, plemenná predispozice, rychlost růstu i výživa. Odumřelá část chrupavky se může vlivem pohybu kloubu a nárazu při skocích apod. odloučit v podobě šupiny do kloubní dutiny, kde působí jako cizí těleso a způsobuje bolestivost, nestabilitu kloubu a časem vznik artrózy. Většinou se řeší operativně a výskyt jde omezit kvalitní výživou (a jejím množstvím) ve štěněcím věku. Také se může objevit hluchota, epilepsie a paralýza hrtanu (ve starším věku hlasité dýchání, kašlání a zastřené štěkání – léčba operativně). I přes tento výčet onemocnění se labradoři při správné péči dožívají průměrně 12-14 šťastných let.
Autor:Thais