V noci z úterý 4. ledna na středu 5. ledna 2011 se neznámý pachatel
vloupal do areálu Centra pro zvířata v nouzi. Překonal hlavní bránu a poté v areálu vypustil z
kotců skoro všechny psy, kteří v nich byli umístěni. Buď nad svým chováním
neuvažoval a považoval ho za velmi dobrý vtip, anebo tento skutek udělal
naschvál, což považují pracovníci centra za ještě více trestuhodné.
Psi v centru se chovají v 10 chovných kotcích a 7 karanténních. Jejich umístění je určeno dle povahy psa (někteří jsou nesnášenliví k druhým), pohlaví či věku. V karanténních kotcích jsou pak odděleni psi, kteří jsou nemocní či krátce po odchytu a je tudíž podezření, že by nějakou chorobou mohli trpět. Je proto velmi důležité, aby byla tato zvířata oddělena zvlášť. Ten, kdo je vypustil, ohrozil nejen zdraví naprosto zdravých psů, protože volně pobíhali psi z karantény a chovných kotců dohromady, ale tak je ohrozil na životě tím, že někteří z nich jsou i nesnášenliví k ostatním a mohli některého dalšího chovance těžce zranit či dokonce usmrtit. Tato varianta se však naštěstí nestala.
Tuto noc byl poměrně krutý mráz a psi, namísto, aby strávili noc ve vyhřívaných boudách, pobíhali buď v areálu či po Severní terase v mrazu, bez vody. Někteří chovanci se vrátili velmi podchlazení a pracovníci centra se je snažili celý den postupně zahřívat vyhřívacími dečkami a podáváním teplého pití a jídla. Celý tento incident má bohužel i jednu oběť – fenku křížence pudla apricot. Ta přišla do centra velmi zdevastovaná a zanedbaná. Pracovníci centra ji postupně dali dohromady a když byla připravena k předání do adopce, někdo ji tuto noc vypustil a ona vběhla pod auto, které ji na místě usmrtilo. Je to velmi smutný příběh lidské nenávisti, protože toto zvíře už někdo jednou opustil a když mělo šanci na lepší život, tak ji bohužel opět člověk usmrtil.
Za zmínku také stojí fakt, že psi, kteří jsou v centru umístěni, velmi často již za sebou jednu špatnou zkušenost s člověkem mají a určitě jim na psychice nepřidá, pokud jsou znovu vyhozeni na mráz z jejich pohodlí, musejí bezradně pobíhat po městě a v některých případech jsou odchyceni na odchytovou tyč, protože se nechtějí nechat chytit dobrovolně. Výsledkem je jen jejich prodloužený pobyt v centru, protože je budou muset pracovníci centra znovu naučit věřit člověku a najít k němu cestu zpět.
V neposlední řadě mohlo dojít i ohrožení některého obyvatele města, protože pes, který je ve stresu a bojí se, může ve zkratové situaci někoho například pokousat.
Jaroslava Ježková
Vedoucí Centra pro zvířata v nouzi