-Komerční sdělení-

Česká republika je už roky na evropské špici v počtu případů klíšťové encefalitidy. Zatímco v sousedním Rakousku je proočkovanost populace 80 %, v tuzemsku se pohybuje v průměru zlehka přes 33 %. Ale třeba ve věkové skupině 55+ je proočkovanost v rozmezí pouze 23 % až 26 %. Nejen proto je od ledna 2022 očkování proti klíšťové encefalitidě pro lidi nad 50 let hrazeno ze zdravotního pojištění. Ostatní mohou využít příspěvků pojišťoven v rámci preventivních programů.

„Ve věkové kategorii nad 55 let se s komplikacemi po prodělané klíšťové encefalitidě setkáváme u téměř 20 % pacientů. Jedná se například o těžké obrny končetin, které mohou být trvalé, zhoršení paměti, vyjadřovacích schopností a soustředění, poruchy sluchu nebo dlouhodobé bolesti hlavy. U některých pacientů je nutný dlouhodobý pobyt na jednotce intenzivní péče. Každým rokem u nás několik pacientů na klíšťovou encefalitidu umírá,“ varuje doc. MUDr. Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí 2LF UK a FN Bulovka.  Právě kvůli vážným někdy celoživotním následkům má každý pojištěnec už nad 50 let očkování hrazené pojišťovnou. Ostatním lidem přispívají v rámci preventivních programů zdravotní pojišťovny 500–2000 korun. Plná cena za jednu dávku se pohybuje kolem 1 000 Kč.

V posledních dvou letech bylo 36 % lidí s klíšťovou encefalitidou právě starších 55 let. Paradoxně mezi těmito lidmi klesla proočkovanost. „Proto také apelujeme na očkování a snažíme se vysvětlit všem, že právě osoby starší 50 let očkováním nejvíce získají a s nemocí nejvíce ztrácejí. Může jít o finanční ztrátu kvůli dlouhodobé pracovní neschopnosti. U starších osob třeba i o ztrátu soběstačnosti. Často se ale stává, že jsou v rodinách naočkovány děti, ale jejich rodiče či prarodiče ne,“ upozorňuje MUDr. Jana Pazderková z infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Věková skupina	Proočkovanost proti KE (2021)
1-9	29,4  %
10-24	49,5 %
25-34	45,2 %
35-44	33,7 %
45-54	28,6 %
55-64	22,7 %
65+	25,8 %

Důvody nízké proočkovanosti v České republice oproti zbytku Evropy jsou různé. Podle průzkumu si totiž třetina lidí myslí, že na klíšťovou encefalitidu zabírají antibiotika. Pouze 7 % ví, že antibiotika ani žádná jiná specifická léčba neexistují. Výrazný problém je i dodržování očkovacího schématu, které se skládá ze 3 základních dávek a pravidelného přeočkování. Aktuální průzkum z roku 2021 říká, že na druhou dávku dojde jen 71 % očkovaných a na třetí už jen 46 %. Na booster (tedy na přeočkování) si vzpomene už jen 33 % z nich. Množství látek účinných proti viru klíšťové encefalitidy se ale v krvi postupně snižuje, proto je podstatné, aby každý člověk dokončil základní očkovací schéma a pravidelně chodil i na přeočkování.

K nákaze nejčastěji dochází do 2 hodin po přisátí infikovaného klíštěte. Poté nastává inkubační doba, která trvá 1–2 týdny. První fáze klíšťové encefalitidy připomíná chřipku. Objevuje se únava, teplota, bolest hlavy, svalů a kloubů a nevolnost. Po pár dnech příznaky odezní a nastává dvou až třídenní klid. Druhá fáze začíná vysokými horečkami, velice silnými bolestmi, závratěmi, dezorientací svalovým třesem. Pacienti bývají většinou hospitalizovaní a čeká je léčba, která pouze tlumí projevy nemoci.

Klíšťová encefalitida nepřináší jen bolesti hlavy a závratě. Po návratu z nemocnice čeká řadu pacientů pracovní neschopnosti, po níž může zůstat dlouhotrvající obrna hlavových nervů (vedoucí k obrně končetin) i postižení nervů či porucha sluchu. Dojít může k obrně svalů včetně dýchacího svalu.