Po
třech měsících odešla, odešla i z vysoké školy, protože na ni nestačila, ale
bála se to doma říct. Má sestra mě tehdy strašně nenáviděla, protože jí moje
dcera poslala pryč, já jsem u ní trpěla, že o tom ani nemohu psát, pomáhala
jsem jí doma s úklidem i se zahrádkou, měla dost velkou.
Ani to nestačilo, kde
mohla tam mě napadla, nemohla jsem se ani pohnout, či si uvařit jídlo, nemohla
jsem jí odporovat, protože jsem okamžitě dostala vyhazov na ulici. Kolikrát
jsem se neudržela a opět se strhla velká hádka. Byla jsem ráda, že jsem vypadla
z jejího domu a hodně času trávila u kamarádky. Byla jsem u ní skoro pořád.
Zima roku 2006 byla strašná, doma v pokoji jsem měla 12°C, protože sestra
šetřila a zatopila až na večer, nestačilo se to ani vyhřát a opět bylo za
chvíli chladno a velká zima.
Když někdy slyším, jak v paneláku mrznou při 17°C,
tak si uvědomím, že já měla pouze 12°C, a to každý den, kromně dnů kdy opravdu
mrzlo. Nebylo možné najít řešení.
Až jednou mi svitla naděje. Tehdy se rozcházeli můj syn se snachou. Bydlela
tady, kde nyní bydlím já, odešla do podnájmu, protože se synem nechtěla být,
požádala o rozvod. Byla jsem strašně moc ráda, že budu mít, kde hlavu složit,
protože dům zůstal prázdný, syn byl v cizině. Nemohla jsem se dočkat, ale
dočkala jsem se, a jsem šťastná, že už mám svůj klid.
Bydlí tu se mnou i pes. Sestru
nechci už nikdy vidět a nikdy jí to její chování ke mně nezapomenu. A můj syn je
opět znovu šťastný...
Se sestrou jsem poslední 3 roky nekomunikovala. 9. 10. 2009 zemřela, ani nevím
nač, buď na mozkovou mrtvici, nebo na srdce, léčila se s ním. Přeji jí klidný
odpočinek, vše jsem jí odpustila, měla 60 let...
ChytráŽena.cz