Malá kadeřnice

Má známá má malou dceru, je jí zhruba šest let a ještě chodí do školky. Vždycky, když se jí člověk zeptá: „Čím bys chtěla být, až budeš velká?“ nezaváhá a pohotově řekne: „Kadeřnicí!“. Na ta slova pak obvykle radostně běží do koupelny pro hřeben a jde se pustit do česání panenek. Její maminka má totiž krátký sestřih, a proto si její česání moc neužije.

V tomto příběhu vám povím, jaký účes tato šikovná malá kadeřnice vytvořila z mých vlasů.

Nedávno k nám moje známá s dcerou přišly na návštěvu. Bylo to skvělé dopoledne, kamarádce jsem uvařila kafe a povídaly jsme si, dcera mé známé si hrála s panenkami. Po půlhodince už se ale začínala pěkně nudit. Pak si všimla česací hlavy, tedy hlavy panenky, která má dlouhé vlasy určené k česání. Hned se dala do práce. Když byla hotova, šla nám své dílo ukázat. Po chvíli si však všimla mých delších rozpuštěných vlasů a zeptala se: „Teto, můžu tě taky učesat?“ Přiznám se, že jsem nebyla zrovna nadšená. Trochu jsem se obávala, že po jejím česání zůstane víc vlasů v hřebenu než na mé hlavě…

Má kamarádka se na svou dceru káravě podívala: „Teta už je učesaná!“ řekla jí. Děvčátko ale žadonilo a já jsem ho nechtěla zklamat, tak jsem nakonec svolila. Dívence se rozzářily oči. Vzala si hřeben a dala se do práce. Nejdříve mi vlasy pečlivě rozčesala, musím říct, že to ani nebolelo, mé negativní očekávání se naštěstí nevyplnilo. Pak si holčička šla pro barevné sponky a jednu po druhé mi dala do vlasů.

Když byla hotova, s úsměvem mi donesla zrcátko: „Líbí se ti to, teto?“ zeptala se mě. Při pohledu do zrcátka jsem si sama pro sebe říkala „ty teda vypadáš…“, malou kadeřnici jsem ale za její výtvor pochválila a odměnila čokoládkou. Pak už jsem se se svou kamarádkou a její malou dcerou musela rozloučit. Pospíchaly na autobus a já šla do kuchyně, abych umyla hrnečky od kávy. Náhle zazvonil zvonek a já šla otevřít. Byl to soused, chvíli stál jako opařený a pak se rozesmál. Vůbec jsem nevěděla, čemu se tak směje, po chvíli mi to však bylo jasné.

Na hlavě jsem měla spoustu barevných (převážně růžových) kytiček a všelijakých jiných ozdob! Když jsem si to uvědomila, musela jsem se také smát. Soused ještě podotkl, že mi to dneska moc sluší a pak mi řekl, co mám vyřídit manželovi, až se vrátí z práce. Když jsem za ním zavřela domovní dveře, radši jsem hned šla do koupelny, abych si vlasy upravila po svém, než mě uvidí manžel a uteče…

Ema K. – čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10