Jsou plísně na potravinách opravdu tak škodlivé? Nebo se to jen tak říká, abychom koupili nové výrobky a podpořili tak obchody? Můžeme mít nějaké zdravotní následky po požití potravin, které byly napadeny plísněmi?

Existují zdravé plísně, kterých se nemusíme obávat? Jak je rozpoznáme a na jakých potravinách jsou ještě akceptovatelné?
Existují tzv. ušlechtilé plísně. Zda jsou zdravé či nezdravé z hlediska výživy SZPI neposuzuje. Ale určitě neohrožují zdraví lidí a jejich konzumace je bezpečná. Jsou součástí některých sýrů nebo uzenin.
Plísněmi napadené potraviny si mohou přinést spotřebitelé již z obchodu, jak jsou ošetřeny kontroly třeba zeleniny, ovoce, a dalšího zboží, které se rychle kazí?
Kontroly v obchodech probíhají denně. Stává se, že obchody nabízí nahnilé a plesnivé ovoce a zeleninu. To je samozřejmě v rozporu s předpisy. Naštěstí lze tyto závady odhalit již na místě a doporučujeme spotřebitelům, aby takto znehodnocené ovoce a zeleninu nekupovali.
Často se ale objeví plíseň na potravinách až doma, i když je skladujeme v chladničce. Například pomazánkové máslo a nebo jogurt opravdu dlouho po otevření nevydrží čerstvé, čím to je? Máme máslo i s jen minimálním zrnkem plísně vyhodit?
Plesnivé potraviny se nedoporučuje konzumovat. Plíseň může být na první pohled malá, ale mycelium (podhoubí plísně) není vidět a přitom může být prorostlé hluboko do potraviny.
Jak bychom měli tedy doma skladovat pečivo? Většina spotřebitelů dává chleba do sáčku, ale právě v igelitu se pečivo často kazí, není to začarovaný kruh?
Lepší než v igelitovém sáčku je skladovat chleba a pečivo v boxu na pečivo nebo pod čistou plátěnou utěrkou. Pečivo tak sice dříve ztvrdne, ale neplesniví. Běžné pečivo, jako jsou rohlíky a housky, jsou určeny ke konzumaci do 24 hodin.
Jahody balené v plastových vaničkách jsou také někdy napadeny plísněmi, většina z nás asi napadenou část jahody odkrojí, ale děláme správně?
Ne, plesnivé ovoce by se nemělo konzumovat ani po okrájení. Jak již bylo řečeno dříve, podhoubí nemusí být vidět a může být prorostlé celým plodem.
A co třeba brambory?
Okrájení oček, zelených a černých částí nevadí. Nahnilé nebo plesnivé kusy je lepší vyhodit.
Plíseň se mi objevila i na kůře pomerančů, přitom jsou citrusy ošetřeny chemickým postřikem, proč se tedy kazí?
Postřik není všemocný, navíc se musí dodržovat limity a ochranné lhůty, aby zůstalo ovoce bezpečné. Plesnivění může vzniknout nevhodným skladováním. Např. pokud jsou citrusy skladovány v teplotách pod nulou a jsou přeneseny do tepla, mohou začít dříve plesnivět nebo hnít.
A co načernalá slupka banánů?
Výskyt drobných hnědých skvrn nemusí znamenat závadu. Pokud by byly hnědé velké části slupky, je lepší si takové zboží nekupovat.
Proč se tak rychle kazí marmelády, džemy a kompoty?
Po otevření jejich obalu a uskladnění v lednici tyto potraviny stejně velmi brzy podléhají plísním, i když obsahují éčka.
Pokud se potraviny po otevření rychle kazí, měl by výrobce uvést na obal dobu, po kterou lze výrobek konzumovat po otevření obalu a jak by se měl skladovat. Je důležité, aby se marmeláda nabírala vždy čistým, umytým náčiním. Ke kontaminaci marmelády může dojít třeba i znečištěnou lžící nebo nožem, který spotřebitel olízl nebo použil na mazání jiné potraviny.
Děkuji Vám za rozhovor.