„Mami, tati,  já chci nějaké zvířátko!“ Také vás touto větou trápí váš potomek třikrát denně už dva měsíce? Možná jste zpočátku zastávali jednoznačné stanovisko: „Ani náhodou!“ Nebo jste se pokoušeli dítě uchlácholit větou: „Až budeš trochu starší,“ případně „u babičky máš kočičku.“

Nicméně vytrvalost vašeho dítka a smutný pohled jeho očí začíná vaše rozhodnutí nahlodávat... Hlavou vám vrtá otázka, které zvířátko je pro vás nejvhodnější? Jedna rada na úvod – pokud nejste vysloveně fanatický milovník všech živočichů (a to očividně nejste, jinak už by doma zvířátko dávno bylo), rozhodněte se nejprve sami, a pak teprve zapojte dítě. Určitě by si totiž vybralo zvířátko, které vás děsí, je hlučné, příliš velké, drahé, případně pro vaši domácnost jinak nevhodné.

Na počátku byste si měli položit několik otázek:

1. Je někdo z rodiny alergický na srst, peří, roztoče a podobně?

1. Kolik jste ochotni do nového přírůstku investovat? (Nejedná se jen o pořízení mazlíčka, ale také jeho „obydlí“, krmiva, očkování ...)
2. Jak to u vás vypadá s místem – můžete mít zvíře doma? Nebo raději na zahradě? Jak velkou klec, kotec, terárium či voliéru jste schopni v bytě umístit?
3. Kolik času se chystáte mazlíčkovi obětovat? (Na procházky, údržbu „obydlí“, srsti... hraní si s ním, ale také jak často je třeba kupovat krmivo, je k sehnání poblíž vašeho domova?)
4. Nakolik je zvíře náročné? (Potřebuje stálé světlo? Jaká teplota je pro něj vhodná? Nakolik pestrou stravu vyžaduje?)
5. Co od mazlíčka očekáváte? (Je to jen pěkná dekorace, nebo si s ním vaše dítko bude hrát? Má hlídat? Vyžadujete, aby nebylo hlučné, nepáchlo, nebylo nebezpečné?...)
6. Trávíte hodně času mimo domov? Kdo se o nového člena rodiny postará? Nebo jej budete vozit s sebou?
7. Jak dlouho průměrně žije zvířátko, které jste si vybrali?

Je třeba vzít v potaz také další okolnosti – například věk vašeho dítěte. Očekáváte, že se bude o zvířátko starat samo, budete mu pomáhat jen s některými povinnostmi, nebo bude péče o ně spočívat jen a jen na vás? A co zodpovědnost a vytrvalost vašeho potomka? Některé děti „baví“ mazlíček pouze dokud je mládětem. Když vyroste, ztratí o něj zájem a chtějí nějakého nového kamaráda. Vysvětlete dětem předem, co všechno je čeká, že nemohou po týdnu živého tvora odložit jako hračku.

Nabízí se také alternativa – mazlík na zkoušku. Napište si seznam, co vámi vybraný živočich potřebuje v průběhu jednoho týdne (raději přidejte, než uberte) a nechte dítě starat se o „cvičné zvířátko“ – například plyšáka. Například: Každé ráno a večer 20 minut venčení, při návratu očistit tlapky, nakrmit, pohrát si společně s míčem... Kontrolujte své dítě v plnění všech povinností, ale také se do péče o „cvičného mazlíčka“ zapojte: pohlaďte ho, jděte s ním na procházku. Užijete si u toho také dost legrace!

Ať už se rozhodnete pro jakékoliv zvířátko, přeji vám krásné společné chvíle!

Agrant - čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10