Vyživujte mozek
Výhradním palivem mozku je glukóza. To však neznamená, že mozek potřebuje sladkosti. Vystačí si s cukrem přirozeně obsaženým v potravinách bohatých na sacharidy, jako jsou celozrnné obiloviny, ovesné vločky, zelenina nebo luštěniny. Tyto potraviny mají nižší glykemický index, a vytváří tak stabilní hladinu glukózy v krvi, což dělá mozku dobře. Nevynechávejte proto přílohy, nehladovte a jezte pravidelně, jen tak svému mozku dopřejete potřebný přísun cukru.
Mezi vitamíny pozitivně ovlivňující činnost mozku patří vitamíny skupiny B, které se v přirozené formě nacházejí například v játrech, listové zelenině, libovém mase, obilných klíčcích nebo droždí. K důležitým minerálním látkám patří vápník a hořčík, které obsahuje maso, mléčné výrobky, celozrnné obiloviny, banány, listová zelenina.
Zhluboka dýchejte
Mozek patří k energeticky náročným orgánům a pro tvorbu jeho energie je klíčový kyslík. Dostatek kyslíku zlepšuje paměť, koncentraci, pozornost, spánek, zklidňuje a stabilizuje nervový systém a podporuje dobrou náladu. Nejlepší cestou, jak okysličit tělo, je přirozený pohyb na čerstvém vzduchu, který zároveň zvyšuje odolnost vůči stresu a uvolňuje endorfiny, a také obyčejné dýchání. Vlivem stresu je často dýchání povrchové a mělké, nezajišťuje dostatečný přísun kyslíku do mozku. Proto je dobré dělat si během dne krátké pauzy a vědomě dýchat do celého trupu.
Trénujte paměť
Senzorická paměť (ultrakrátkodobá) slouží k uchování smyslových dat a trvá jen desetiny sekund až několik málo sekund, podle typu smyslového vnímání (zrak, sluch, hmat, čich nebo chuť), než jsou důležité informace převedeny do krátkodobé paměti.
Krátkodobá paměť je značně závislá na pozornosti. Někdy se hovoří o „magickém“ čísle 7 (plus minus 2 položky) jako o kapacitě krátkodobé paměti, kterou ale můžeme zvyšovat spojováním informací do smysluplných celků. Tento typ paměti si můžeme představit jako paměť na telefonní číslo. Když nám ho někdo nadiktuje, zapamatujeme si ho, než si ho zapíšeme. Pokud nás ale někdo mezi tím osloví a soustředíme se na něco jiného, okamžitě toto číslo zapomeneme. Krátkodobá paměť tvoří naši vědomou přítomnost, nicméně naše znalosti a kontextuální informace pocházejí z dlouhodobé paměti, která s krátkodobou pamětí neustále interaguje.
Dlouhodobá paměť umožňuje uchovávat ohromné množství informací až po dobu desítek let, někdy i po dobu celého života. Rozlišujeme ji na paměť deklarativní a nedeklarativní. Paměť deklarativní (explicitní, uvědomovaná) může být sémantická (pro faktické informace) a epizodická, autobiografická (pro osobní vzpomínky). Paměť nedeklarativní (implicitní, neuvědomovaná) zahrnuje paměť pro motorické dovednosti, jednoduché návyky nebo různé typy podmiňování.
Paměť může být narušena v různých fázích paměťového procesu (kódování, uložení, vybavení) a porucha paměti může být celková, nebo časově ohraničená. Některé poruchy paměti se vztahují k neschopnosti vybavit si minulé události (retrográdní amnézie), ale při narušení hipokampu se objevuje neschopnost ukládat dlouhodobě nové vzpomínky (anterográdní amnézie).
5 tipů, jak trénovat paměť
• Pro trénink paměti nemusíte dělat žádná speciální cvičení, vystačíte si s běžnými činnostmi. Například až půjdete na nákup, napište si na papírek, co potřebujete nakoupit, a věnujte zapamatování seznamu minutu. V obchodě si pak zkuste vybavit seznam bez čtení z papírku, ten mějte u sebe jen pro kontrolu.
• Až půjdete příště nakoupit, opět si napište seznam, ale tentokrát si jednotlivé položky spojte do jednoduchého příběhu, čím absurdnějšího, tím lépe. Zapojte co nejvíce svoje smysly, humor, emoce – věci ze seznamu se pak lépe vybaví. Vybavení nákupního seznamu touto formou je efektivnější, než když se seznam učíte nazpaměť. A můžete soutěžit třeba v rámci rodiny, kdo si zapamatuje nejvíce položek.
• Stejně tak trénujte paměť spojováním do příběhu jednotlivých položek na „to do“ listu, nebo když si potřebujete zapamatovat stručné body na prezentaci, zkoušku, důležitou schůzku apod.
• Jestli máte problém myslet na pravidelný pitný režim, místo upomínky v mobilu si zkuste vzpomenout, že se máte napít vždy ve spojení s nějakou konkrétní činností, například když se zvednete od stolu. Zapojíte tak mozek a ještě mu doplníte potřebné tekutiny. Pro každodenní pití se hodí slabě a středně mineralizované vody (s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l), které můžete pít bez omezení jako součást pravidelného pitného režimu.
• Další skvělou technikou, jak trénovat paměť, je hraní si a učení novým věcem. Děti se takto učí zpočátku všemu – trénují svou paměť zábavnou formou. Luštěte křížovky, hrajte “země město”, pexeso, slovní kopanou, učte se cizí jazyk nebo nějakou novou dovednost, čtěte knihy, skládejte básničky, kreslete, učte se nové písničky. Je vlastně jedno, co přesně děláte, důležité je, že pravidelně trénuje mozek a aktivně používáte svoji paměť.
Zdroj, foto: AquaLife Institute