Jako dnes, tak i dříve, bylo nejčastěji v období Mikuláše zhotovováno pečivo ve tvaru Mikulášů, čertů a andělů, a to z různých těst a různě zdobené. Staré tradice přetrvaly věky, mění se pouze těsta, protože se také mění možnosti, nové postupy a nové potraviny (umělé tuky, kypřící prášky atd.). Nejčastěji byl v tomto období pečen perník, jímž jsou čeští pekaři dodnes vyhlášeni.

Perník

První perníkáři k nám přišli ve 14. století z Norimberka, byli z nejlepších, vyhlášených dílen a byli velmi zkušení. Usídlili se tam, kde je dnes Celetná ulice a proto se dříve také perníku říkalo caletky. Tajemství výroby perníku bylo přísně chráněno.

Perník se nepekl z takového těsta, jaké děláme dnes - je mezi nimi velký rozdíl. Základem výroby perníku bylo medové těsto ochucené pepřem - odtud název perník. Mouka se používala žitná nebo pšeničná, vždy se používal med - cukr ještě nebyl znám. Později však cukr začal vytlačovat med. Dalšími ingrediencemi bylo koření - pepř, nové koření, skoice, hřebíček, muškátový oříšek i květ, kardamon, badyán, vanilka, anýz, fenykl a koriandr, dále ořechy, mandle a později pak i pomerančová kůra. Dobře vypracované těsto se pak dávalo odležet na půl roku i déle. Pro použití se odsekávalo sekyrou a před pečením se vtlačovalo do dřevěných vyřezávaných forem, kde se řádným vtlačením zformovalo, poté vyklopilo a upeklo.

Staročeské perníky měly hnědou barvu a voněly směsí koření. Zdobení polevami je mnohem mladší záležitost. Na konci 19. století se vykrajovaly plechovými formičkami a zdobily vodotiskovými obrázky.

Perníky přetrvaly staletí a staly se záležitostí ne toliko mikulášskou, ale postupně se začaly péci na Velikonoce a podobně. V 19. století se vytvářely celé perníkářské továrny a pak se začaly péci i doma. Obliba perníku trochu utrpěla pouze v době, kdy se med začal nahrazovat cukrem.

Dnešní perník je různorodý, pečených z různých perníkových těst od litých a pečených v pekáči po vykrajované perníčky. Ponejvíce se perníky prodávají dnes na poutích jako pouťové srdce, i když i tito perníkáři nabízejí dnes různé tvary s různým zdobením.

Vizovické pečivo

Vizovické pečivo zná v naší zemi prakticky každý, a to především jako pečivo "nejedlé", které se po vytvoření drobných tvarů (ptáčci, zvířáka atd). Je pouze na ozdobu. Ovšem nebylo tomu tak, Původní pečivo bylo pečeno z kynutého těsta a děti, které pomáhaly při pečení, si své hračky mohly sníst.

Vizovické pečivo vzniklo v rodině pekařů Lutonských ve Vizovicích v polovině 19. století. Jeho recept nebyl tajný a proto jej brzy začali péci i okolní pekaři.

Dnešní těsto se připravuje z mouky a vody v poměru na půl kg mouky 2 dl vody. Suroviny se nejméně půl hodiny zpracovávají do lesklého těsta a poté se nechá nejméně hodinu odpočinout přikryté miskou a teprve potom je lze s úspěchem zpracovávat a tvarovat pomocí nůžek, různých rydel a škrábátek.


Navštivte také naši kategorii VAŘENÍ - kde najdete stovky báječných receptů na cukroví a Vánoční recepty.

Čtěte také:
Svatý Mikuláš - legenda
Svatý Mikuláš - nadílka
Svatý Mikuláš - mikulášské dárky a ozdoby