Ještě dávno před tím, než jsem otěhotněla, jsem chtěla své děti kojit a měla strach, že nebudu moci, když jsem kolem sebe slyšela všechny ty příběhy, jak se ztratilo mlíko atd. Hodně jsem se o to zajímala a zjistila, že to s těmi ztrátami mléka není tak horké, že je to spíše o tom, že mají ženy špatné informace a nejdůležitější je věřit si, že své dítě ukojím, dodržet dvoudenní intervaly pro vyrovnání potřeby dítěte s tvorbou mléka a hlavně zůstat psychicky v pohodě a pak to jde.
Po porodu jsem opravdu mlíčko neměla. První den to šlo, malá byla utahaná porodem a spíš spala, ale druhý den přišel hlad, začala vyvádět a já jí ze svého neukojila. Se slzama jsem to řešila se sestřičkou a bylo mi řečeno, že se mám uklidnit, přikládat malou po dvou hodinách k oběma prsou, pak ji dokrmit příkrmem, který mi dali (to jsme dělali hadičkou na prsu) a pak jsem šla ještě na pumpu pro odsávání mléka, abychom co nejvíce stimulovali.
Třetí den se mi prsa nalila a od té doby nebyl problém, jen jsme překonali dva růstové spurty, opět dvoudenním častým přikládáním a dobrý.
Pravdou je, že jsem se ze začátku těšila, až už nebudu muset kojit. Budu si moct dát všechno, co chci, aniž bych se musela pozastavovat nad tím, zda bude malá trpět prdíky, osype se, nebo jí to jinak ublíží. Časté kojení hlavně v době spurtů bylo taky náročné, hlavně v noci, ale když se teď všechno tak nějak vyrovnalo, ustálilo, kojíme 5-6x denně a jednou v noci, mám možnost začít si kojení užívat.
Musím se přiznat, že ty naše společné chvilky jsou pro mě nesmírně krásné a naprosto mě dojímají!
Když se na ni dívám, jak je krásná, dokonalá, jaká má úžasná očička, perfektně vykreslené řasy a uvědomím si, jak je teď na mně závislá, jak mě potřebuje, že jí nikdo jiný na světě nemůže dát to, co jí dávám já, a že tomu tak nebude vždy, že nastane chvíle, kdy mámu potřebovat nebude, bude stát pevně na svých, nyní tak malých, nožičkách a já v tu chvíli budu vzpomínat na ty naše krásné společné chvíle, kdy jsem byla nejdůležitějším člověkem v jejím životě... Doufám, že kus srdíčka pro mámu bude mít vždycky, ale vím, že pak už mě nikdy nebude tolik potřebovat, jako nyní.
Holky, kojte! Je to to nejkrásnější, co se svým dítětem můžete zažít!
Jasný, na začátku vás budou hrozně bolet bradavky, celá prsa, jak se budou nalévat, mlíko vám v noci poteče do postele a vzbudíte se mokré a přes den budete cmrndat po celém bytě, budete muset přemýšlet co jíte a pijete a při spurtech se kloudně nevyspíte, ale to všechno se dá překonat a odměna za to VÁŽNĚ STOJÍ! Flašku může dítěti strčit i paní od naproti, ale kojení z vás dělá někoho, pro vaše dítě naprosto výjimečného!
ChytráŽena.cz