Bojíte se porodu? Připravte se na něj!

Pod nánosem předsudků

Naše první setkání s ním neproběhlo většinou příliš šťastně. Ruku na srdce, kdo z nás se nenarodil přidušený nebo minimálně s šestkrát omotanou pupeční šňůrou, prostě kdo z nás nevděčí za svůj život lékaři? Naše maminky neměly možnost cokoliv ovlivnit, přiváděly nás na svět v době, kdy se potlačovala individualita člověka a vše probíhalo jako na běžícím pásu. Porod se stal lékařským zákrokem, který v nemocnicích řídily týmy odborníků. Právě od maminek však máme v sobě zakódováno, že přivádění miminka na svět je něco strašného, co nepředstavitelně bolí a neobejde se bez různých procedur, které jim a jejich dětem zachránily život.

Jak je to dnes

Pozůstatky tohoto přístupu zůstávají v našem porodnictví i 20 let po pádu nesvobodného režimu a žena, která není dostatečně připravena a neví do čeho „jde“ se může pěkně divit a později litovat. Dnešní porodnice se většinou pyšní  barevně vymalovanými pokoji, super moderním přístrojovým vybavením nebo gymnastickými míči. Ovšem stále zde převládá takový ten direktivní přístup k porodu a nastávající mamince. Pocity ženy, že se cítí dobře nebo naopak že se jí něco nezdá, většinou nikdo neposlouchá – přístroje jsou rozhodující pro další postup zdravotníků.

Jde to zvládnout bez lékařské pomoci?

Lékařská pomoc při porodech je běžnou věcí ani ne 100 let. Ale děti se rodily i tisíce let předtím, za pomoci ostatních žen a později porodních bab. Převážná většina nastávajících maminek je schopna přivést dítě na svět vlastní silou bez jakékoliv pomoci. Existují samozřejmě ženy (a je jich přibližně 10 procent), které pomoc lékaře potřebují a je výborné, že se jim jí dostane. Vždyť jen proto je smrt dítěte nebo rodičky dnes ojedinělou záležitostí. Rozhodně by se ke všem procedurám mělo přistupovat až v případě nutnosti a ne rutinně u většiny žen.

Proč se připravovat?

Jak se připravit?

Zejména je dobré rozmyslet si, co zrovna já očekávám a sehnat si dostatek objektivních informací. Od lékaře na gynekologii se toho bohužel většinou moc nedovíme. Existuje velké množství článků na internetu i literatury, zkušenosti kamarádek by nám také mohly být dobrým vodítkem. Rozmyslet si přítomnost cizích osob u porodu, doprovázení dulou, sestavit svůj porodní plán, vybrat si porodnici a vše potřebné si o ní zjistit, by mělo být také už úplně normální součástí přípravy na něco tak krásného a ojedinělého, čím příchod dítěte na svět je.
Autorka: Veronika Vojáčková