Zámek, který zřejmě pochází ze 17. století, se mně líbil hned na první pohled, v časopise byla samozřejmě daná i fotografie a když jsem to, tehdy ještě příteli navrhla, souhlasil a já nám domluvila termín a rovnou na celý týden, říkala jsem si, když už, tak ať to stojí za to. Moc jsem se těšila, ne jen proto, že to byl krásný zámek, ale ta představa, že na zámku budu skutečně spát, byl ten hlavní důvod.
Původně tam stála jen tvrz neboli panské sídlo, to se psalo 15. století, to, že tvrz stála na stejném místě, jako teď stojí zámek, bylo potvrzeno archeologickým průzkumem teprve až v roce 2002. My jsme tam na dovolené byli v srpnu roku 2004.
Bylo 23.srpna a my se vydali na cestu. Protože byla tehdy Velká cena, jet po dálnici jsme razantně zamítli, jeli jsme tedy po silnicích II. a III. třídy. Cesta to byla dlouhá, jeli jsme totiž neuvěřitelných 8 hodin, pamatuji si to přesně, protože manžel (tedy přítel), hrozně nadával, že někam chci jet a neznám trasu. Pak si z toho dělal srandu, že v žádném případě nemůže říct, jak dlouho jsme jeli, že by si z něho všichni dělali srandu... Samozřejmě to bylo to první, s čím se pochlubil, když jsme se z dovolené vrátili!!!
Když jsme konečně dorazili na místo, sice děsně unavení, ale přesto dorazili, čekal nás další problém. V recepci nám oznámili, že pro nás nemají pokoj (asi proto, že původní termín jsme měli mít v červenci, ale kvůli úrazu jsem to musela přesunout a u nich to někdo asi zapomněl dát do počítače).
Myslela jsem, že bude po mně, o manželovi ani nemluvím, ten radši z recepce odešel dát si na bar jedno pivko, aby se uklidnil. Vzhledem k tomu, že jsem ale zaplatila zálohu, bylo tedy na vedení hotelu, aby nám zajistit pobyt. Jediný volný pokoj, který měli, bylo prezidentské apartmá, které normálně neprojímají a také je dražší. Souhlasila jsem, proč ne, hlavně, že jsme měli následující týden kde spát.
Týden to byl krásný, počasí nám nádherně vyšlo, prezidentské apartmá bylo opravdu luxusní a ta postel… prostě pohádka. Když jsme byli na zámku, tak jsme si dopřávali ve Wellness studiu (které se nachází ve sklepních prostorách zámku s původním zdivem z 15. století) různé druhy masáže, hydroterapie, termoterapie, různé druhy koupele, saunu, nebo různé obklady, a manžel samozřejmě nevynechal jedinou možnost jít na bar.
Když jsme nebyli na zámku, jezdili jsme po okolí a po památkách. V blízkosti zámku jsou totiž hned troje lázně – Františkovy, Mariánské a Karlovy Vary. My navštívili Františkovy a Mariánské lázně, nezapomněli jsme se projít po kolonádě a taky se podívat na zpívající fontánu. K večeru jsme se vždycky pak vraceli na zámek a když se nám chtělo, ještě jsme se prošli po zámeckém parku s nádhernou kašnou, který byl oázou klidu a pohody.
Ale také další významná města a památky jsou v blízkosti zámku. Například město Cheb, městečko Boží Dar, z hradů bych jmenovala Bečov nad Teplou, Vildštejn, Seeberg (Ostroh), Loket a zámek Kynžvart. Z přírodních krás bych pak jmenovala Krušné hory, Slavkovský les, Komorní hůrku (nejmladší skutečná sopka u nás) a Národní přírodní rezervace SOOS. Myslím, že každý by si vybral podle svého.
Týden uběhl jako voda a nastal čas odjezdu. Zaplatili jsme účet, který nebyl zrovna malý, ale to se asi předpokládá, když spíte na zámku, a jeli jsme domů. Tentokrát po dálnici, doma jsme byli zhruba za dvě hodinky, manžel se tomu smál, ale nechal to „Bez komentáře“. Nelituji peněz, i když mně hodně lidí říkalo, že jsme za to mohli jet k moři, dovolená to totiž byla skvělá a my si tak užili kousek té naší krásné země.
iris - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz