Podtitul: Průvodce životem pro kočkomily
Autor: Hape Kerkeling
Překlad: Jaromíra Borecká
Datum vydání: 7 / 2022
Nakladatelství: Esence
Formát: 136 × 205 mm
Počet stran: 256
Vazba: Pevná
Cena: 239 Kč
Co kočky cítí? Znají humor? Na co myslí? Jak mám svou kočku rozmazlovat a komunikovat s ní? A jsou naši pokojoví tygři jasnovidci?
Těmto a mnoha dalším zajímavým otázkám se obšírně věnuje laskavá, vtipná i poučná kniha od milovníka koček, který se svými kočičími mazlíčky prožil třináct let a za tu dobu se jim naučil hodně rozumět. Nabízí čtenářům pár užitečných výchovných rad, ale jak sám poznamenává, nakonec budou stejně k ničemu, protože kočky si vždycky změní páníčka k obrazu svému, nikoli naopak.
O autorovi knihy
Moje kočky, cizí kočky a já:
Bavič, moderátor a kabaretiér Hans Peter (zkráceně Hape) se domluví italsky, španělsky, francouzsky, anglicky a holandsky, což mu právě na Jakubské pouti mnohokrát přišlo vhod. Od roku 1984 pracuje v televizi, kde se proslavil v řadě seriálech. Uváděl rovněž německou verzi taneční soutěže Star dance. Je držitelem cen Zlatá kamera a Bambi, ceny Adolfa Grimmeho, Německé komediální ceny a Německé televizní ceny. Jeho kniha o Jakubské pouti byla oceněna jako nejlepší literární cestopis roku 2006 (ITB Buch Award) a drží se neustále na prvních místech žebříčku bestsellerů.
Autor žije v Düsseldorfu a Berlíně.
Ukázky z knihy Moje kočky, cizí kočky a já:
Kdykoli se vracím z nějaké cesty a objevím se ve dveřích, dívají se na mě moje kočky překvapeně. Jako by se pokaždé divily, že mám klíče od jejich bytu.
Lidstvo se podle Francesca Petrarky, velkého italského humanisty pozdního středověku, dá přibližně rozdělit do dvou skupin: na milovníky koček a na životem ukřivděné.
Takže: na které straně stojíte?
•
Nemáte také pocit, že kočky jsou půvabná, moudrá a vznešená stvořeni, že je v nich cosi královského? Určitě mají duši. Každopádně já jsem si tím absolutně jistý a v této knize se vám to chystám dokázat. Tak pozor: určitě vás o tom ještě dneska přesvědčím!Lidstvo se podle Francesca Petrarky, velkého italského humanisty pozdního středověku, dá přibližně rozdělit do dvou skupin: na milovníky koček a na životem ukřivděné.
Takže: na které straně stojíte?
•
Samozřejmě pro vás mám v zásobě pár užitečných výchovných rad. Ale říkám zde se vší otevřeností, že téměř všechny jsou k ničemu. Kočky vždycky nakonec změní svého pánička nebo paničku, naopak to nefunguje. Po nějaké době výchovu tak jako tak vzdáme a přestaneme se dívat na kočky jako na děti. Hned na počátku vám tedy prozradím jedno důležité tajemství: myslím, že kočky nás po celý život považují za svoje mláďata. Nikdy nás nepřestanou vychovávat a připomínat nám, co se sluší a patři.Láskyplně, rozhodně a chytře nás přesvědčují, abychom žili přítomností. Buddhismus nás učí si užívat a vychutnávat daný okamžik. Kočka nám toto důležité pravidlo bez obtíží vštípí jednou provždy. Ze své podstaty je genius spirituality. Ne nadarmo se říká, že jen kočka dokáže odolat pohledu krále.
•
Kdo měl někdy v životě kočku, tomu se bez tohoto mimořádného stvoření těžko žije. Majitelé koček mi dají za pravdu: jednou kočka – vždycky kočka. Tato zvířata nám obohatí smysly i smyslové vnímání. Zkrátka náš horizont se automaticky rozšíří a život je náhle pestřejší. Má-li člověk kočku, nutí ho to žít přítomností – tady a teď.Shelly
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz