I císařpán spal málo…
Velkou roli v tom hraje zejména stres a náročná duševní práce, při níž se nedokáže člověk odpoutat od svých pracovních problémů a musí na ně myslet i na úkor spánku. Dlouhodobá nespavost je navíc problémem spíše žen, zejména v období menopauzy. Výskyt nespavosti také výrazně stoupá s věkem.
Při obrácení fyziologického cyklu den = bdění, noc = spánek je tělo daleko více unaveno. Je to způsobeno tím, že naše vnitřní hodiny jsou seřízeny nejvíce podle cyklu světlo–tma a při jeho otočení se rozladí. To má potom za následek buď nedostatek spánku, nebo jeho různé poruchy.
Obecně se má za to, že nejvhodnější délka spánku je u dospělého člověka asi sedm hodin. Jak při pravidelném delším, ale i kratším spánku si lidské tělo nedokáže tolik odpočinout a to pak s sebou přináší různá rizika zdravotních komplikací.
Rizika dlouhodobé nespavosti
* 2x vyšší výskyt ischemické choroby srdeční,
* 2x vyšší výskyt onemocnění trávicího traktu,
* 2x vyšší výskyt onemocnění páteře,
* 3x více souběžných bolestí hlavy,
* 4x více depresí, oslabení imunity.
Pokud naopak stojíte o posílení imunity, pak vězte, že spánek má příznivý vliv nejen na průběh infekcí, ale také na pooperační stavy a hojivé procesy. Nedostatek spánku působí na tyto postupy přesně naopak. Navíc únava z nedostatku pravidelného spánku nebo pokles pozornosti zaviní 20–30 % všech silničních nehod. Je proto velmi důležité, aby se poruchy spánku včas zachytily a začaly léčit.