Může nespavost člověku "vyhovovat"?

V dnešní uspěchané době dává mnoho lidí před kvalitním spánkem přednost plnění svých povinností. Tváří se přitom, jako by jim vyhovovalo spát třeba jen tři nebo čtyři hodiny denně. Je to ale opravdu tak? A jaká rizika při dlouhodobém nedostatku spánku hrozí?

I císařpán spal málo…

Traduje se, že už císař František Josef I. spal pouze asi čtyři hodiny denně a každé ráno vstával už v půl páté, aby vyřídil osobní korespondenci. V současné době jsou dlouhodobým nedostatkem spánku postiženi zejména špičkoví manažeři a lidé pracující na směny.

Velkou roli v tom hraje zejména stres a náročná duševní práce, při níž se nedokáže člověk odpoutat od svých pracovních problémů a musí na ně myslet i na úkor spánku. Dlouhodobá nespavost je navíc problémem spíše žen, zejména v období menopauzy. Výskyt nespavosti také výrazně stoupá s věkem.

Při obrácení fyziologického cyklu den = bdění, noc = spánek je tělo daleko více unaveno. Je to způsobeno tím, že naše vnitřní hodiny jsou seřízeny nejvíce podle cyklu světlo–tma a při jeho otočení se rozladí. To má potom za následek buď nedostatek spánku, nebo jeho různé poruchy.

Obecně se má za to, že nejvhodnější délka spánku je u dospělého člověka asi sedm hodin. Jak při pravidelném delším, ale i kratším spánku si lidské tělo nedokáže tolik odpočinout a to pak s sebou přináší různá rizika zdravotních komplikací.

Rizika dlouhodobé nespavosti

Vlivem poruch spánku dochází ke zvýšenému vyplavování stresových hormonů a ke změnám krevního tlaku a srdeční akce, zvyšuje se hladina cholesterolu. Pokud se nespavost neléčí, dochází k prohlubování dopadu ostatních nemocí na organizmus člověka. Mezi nejčastější následky dlouhodobé nespavosti patří:

    * 2x vyšší výskyt ischemické choroby srdeční,
    * 2x vyšší výskyt onemocnění trávicího traktu,
    * 2x vyšší výskyt onemocnění páteře,
    * 3x více souběžných bolestí hlavy,
    * 4x více depresí, oslabení imunity.

Pokud naopak stojíte o posílení imunity, pak vězte, že spánek má příznivý vliv nejen na průběh infekcí, ale také na pooperační stavy a hojivé procesy. Nedostatek spánku působí na tyto postupy přesně naopak. Navíc únava z nedostatku pravidelného spánku nebo pokles pozornosti zaviní 20–30 % všech silničních nehod. Je proto velmi důležité, aby se poruchy spánku včas zachytily a začaly léčit.