-Komerční sdělení-
Bílkoviny neboli proteiny, přijímané ze stravy, tvoří základní stavební strukturu všech tělesných buněk, takže jsou pro stavbu těla nepostradatelné. Potřeba bílkovin co do množství i složení (např. rostlinného a živočišného původu) je však pro každého jiná – individuální. Velmi záleží na stavbě těla, na fyzické zátěži, ale také na věku a pohlaví. Za výchozí hodnotu pro naprosto průměrného muže středního věku považuji 1, 5 g kvalitních, tj. dobře vstřebatelných bílkovin na 1 kg aktivní tělesné hmotnosti a den. Problémem současné výživy je nadbytek zdrojů nekvalitních bílkovin doprovázených nadbytkem tuku a soli (např. z uzenin), a to zejména u osob s nedostatkem pohybu, s nímž se v praxi jako výživový poradce setkávám.
Takové bílkoviny, navíc málo vstřebatelné (špatně stravitelné), nemají schopnost se efektivně zabudovávat do svalové tkáně, aby zejména kosterním svalům propůjčily tonus (napětí) a aby svaly byly metabolicky aktivní, tj. efektivně odčerpávaly a využívaly živiny. Svalová tkáň přes „dostatečný“ příjem bílkovin tak chátrá, tj. neplní svoje fyziologicko-metabolické funkce, zejména hormonální, protože jsou v ní zakotveny receptory citlivé na základní hormony, např. insulin. Nevyužité bílkoviny organismus a jeho trávicí soustavu zatěžují, tvoří se ve vyšší míře např. kyselina močová, která v nadbytku může způsobit onemocnění dnou.
Vždy je tedy potřeba zaměřit se na takové zdroje bílkovin, které mají pro člověka nejvyšší biologickou hodnotu, tj. takové složení aminokyselin (= stavební složky bílkovin), které zaručuje, že je organismus, adaptovaný na tyto zdroje, nejlépe využije.
Ukazuje se, že nejlépe pokrýváme požadované spektrum aminokyselin ze směsných zdrojů, tj. že i zde se uplatňuje pravidlo co nejpestřejší skladby bílkovin, a tedy i jejich potravinových zdrojů, včetně doplňků stravy. Ovesná bílkovina se velmi dobře kombinuje např. s mléčnými bílkovinami z jogurtů a tvarohu, bílkoviny z masa s bílkovinami ze sóji apod.
K deficitu proteinů může ale dojít i při nevhodném hubnutí. Redukce váhy by proto měla vždy probíhat rozumným způsobem a respektovat určité zásady výživy. Chybou je, když se lidé snaží zhubnout a sníží energetický příjem na úkor bílkovin.
Tzv. proteinové chleby (nazývané také „večerní“) nabízejí svým složením zajímavou alternativu a nápaditý nutriční nástroj těm, kteří chtějí ve výživě posílit obsah bílkovin na úkor sacharidů, např. při zmíněném hubnutí. Takové chleby fortifikované sójovou bílkovinou (např. Večerní chlebík, Penam) nebo hrachovou (Protein chléb, Penam), někdy také syrovátkovým hydrolyzátem a kaseinem, obsahují až 50% podíl energie z bílkovin, tj. 2krát více než maso či tvaroh, a mají vždy oproti neproteinové variantě chleba nižší glykemický index!