Tempo, rytmus, melodie – zpěv, poslech hudby nebo hra na jednoduché hudební nástroje mohou účinně doplňovat léčbu různých onemocnění. Díky hudbě se probouzejí vzpomínky a emoce, hudba také aktivuje tělo a především uklidňuje.
Z hudby mají prospěch zvláště lidé nemocní stařeckou demencí. Těší je, když slyší písně svého mládí a mohou si je zazpívat společně s ostatními. Na tyto písně si totiž mohou ještě vzpomenout, i když už skoro ztratili schopnost řeči.
Oslovit hudbou
Při Alzheimerově nemoci poškozuje usazování proteinů v okolí nervových buněk výkonnost mozku. Následkem je úpadek kognitivních schopností, paměti a také poruchy řeči. Sluchová a pohybová centra mozku zůstávají ale z větší části chorobnými změnami nepostižené. Také emocionální schopnosti jsou zachované. Proto jsou pacienti v pokročilém stadiu Alzheimera oslovitelní hlavně díky hudbě.Nabídka hudby nemůže být ovšem nemocným vnucována. „Důležité je demografické zakotvení“, vysvětluje profesor Hans Herman Wickel z vysoké odborné školy v Münsteru, kde vyučuje hudební pedagogiku zaměřenou na staré lidi.
Rodinní příslušníci dementních pacientů nebo ošetřovatelé se musí vzdát svých hudebních zálib a respektovat, nebo vypátrat hudební vkus svých svěřenců. Ačkoli v běhu všedního dne nemohou být tyto poznatky ve větší míře využívány, existuje o školení nebo zvýšení kvalifikace vysoký zájem. Víkendové semináře pro ošetřovatele pacientů s Alzheimerem, se těší živému zájmu. Mohou se jich zúčastnit také rodinní příslušníci.
Lidé s rakovinou zpracovávají svůj strach
Hudební terapie může pomoci také lidem s rakovinou zlepšit kvalitu jejich života a vyrovnat se s nemocí. Terapeuti z Německého centra pro výzkum muzikoterapie v Heidelbergu pro ně vyvinuli speciální koncepci, kterou ověřili vědeckou studií. Nemocní (většinou pacientky s rakovinou prsu) měli své léčení – operaci, chemoterapii nebo ozařování – převážně již za sebou, cítili se ale se svým existenciálním ohrožením a strachem osamocení.Na prvních muzikoterapeutických sezeních poslouchali uklidňující hudbu. Tu a tam se také sami zapojovali do hry, tematizovali na nástroje, strach, nebo agresi, nebo bubnovali na buben. „Terapeut využívá hudbu jako lék,“ popisuje profesor Alexander Wormit, vedoucí muzikoterapeutické ambulance. Tato terapie, „tempo, rytmus, hlasitost, melodie, se přizpůsobuje náladě pacientů. Když je pacient smutný, hraje terapeut pomalou a něžnou hudbu, může ji ale potom zesílit a zrychlit a vnést tak do hry radost.“ Po terapii pociťuje většina pacientů svoje onemocnění jako méně zatěžující. Více se otevřou okolí a věnují se různým aktivitám, daří se jim lépe v práci a jsou celkově optimističtější. Vědci své postupy dokumentovali, aby je mohli využívat také ostatní.
Doplněk terapie při bolesti
Také v případě ušních šelestů, dětské migrény, chronických bolestí a jiných nemocí vyzkoušeli heidelberští vědci muzikoterapeuti. Pro pacienty s dlouhodobými bolestmi zad a hlavy byla muzikoterapie prokázána jako smysluplný doplněk klasické léčby. Pacienti pociťují bolest jako méně silnou a obtěžující a přestávají si jí tolik všímat.Po mrtvici rychleji fit
Muzikoterapie prospívá nejen pacientům s duševními problémy. Různé formy hudební terapie jsou zřejmě schopné vyrovnat poškození mozku a s ním spojená tělesná omezení. Podle různých studií se u pacientů s prodělanou mozkovou mrtvicí prokázalo skutečné zlepšení. Při mrtvici je narušen průtok krve v mozku a odumírají mozkové buňky. V důsledku toho může dojít k poruchám pohybu, řeči nebo paměti.Finští vědci oznámili na počátku roku 2008 úspěchy u pacientů s mrtvicí, kteří dodatečně k regulérní péči poslouchali každý den nejméně jednu až dvě hodiny svoji oblíbenou hudbu – jedno jestli pop, klasiku, jazz, nebo folk. Ve srovnání s pacienty, kteří dostali jen standardní terapii se v muzikoterapeutické skupině po dvou měsících zlepšila schopnost koncentrace, jazyková paměť a také nálada.
Hra na klavír zlepšuje pohyblivost
Tréninkovou terapii podpořenou hudbou pro pacienty s prodělanou mozkovou mrtvicí vyvinuli také neurologové z Institutu pro muzikoterapii v Hannoveru. Zkoumali nové rehabilitační metody v rámci výzkumné studie. Pacienti s lehkým a těžším omezením pohybu jedné ruky hráli po tři týdny půl hodiny denně na elektronické bicí nástroje a klavír jednoduché tóny, řady tónů a nakonec dětské a lidové písně. Nejdříve používali jen poškozenou ruku, potom obě ruce současně.V navazujících výzkumech krájeli nožem lépe než pacienti, kteří prošli standardní terapií, nebo terapií s pohybovým tréninkem. Ruce a prsty byly pohyblivější, šikovnější a rychlejší, nervové buňky v mozku aktivnější.
Neurolog profesor Eckart Altenmüller, který je patronem této hudební rehabilitace, vysvětluje účinek hudby: „V mozku existuje těsné spojení mezi poslechem, pohybem a emocemi. Tím dochází k propojení různých mozkových oblastí.“ Že různé mozkové oblasti a obě poloviny mozku jsou po muzikoterapii lépe propojené, mohou lékaři rozeznat také na elektroencefalografickém (EEG) vyšetření pacientů po mrtvici.
V běžné rehabilitaci se metoda zatím neprosadila. „My ale vycházíme z toho, že naše výsledky kliniky přesvědčí,“ vysvětluje profesor Altenmüller. „Hudba může být skutečně využita takovým způsobem, aby znovu aktivovala poškozené pohybové schopnosti.“