Kdo minule vypadl a jen nerad si zabalil své nože? Šéfův jmenovec Zdeněk. Vůbec se nechytal jako lektor kulinářského kurzu a brzdou se ukázalo i jeho příliš úzké zaměření na českou gastronomii. Zbývající sedmička kuchařů svede další boj o imunitu. Odjede na koupaliště s již vlastnoručně připraveným jídlem.
„Mělo by mít ale lepší kvalitu než smaženej langoš, párek
v rohlíku, žádný takový hnusy, který se tam dneska prodávaj. Chci, aby
kvalita jídla byla hodna kvality tohoto pořadu, ale navíc po vás budu chtít,
abyste si na tom dokázali vydělat peníze,“ zadává nový úkol šéf. A právě zisk
je hlavním kritériem boje o kouzelnou zástěru. I vyřazovací kolo je o
zkušenostech z provozu. Tříchodové menu ze tří českých ryb je úkolem pro dvě tříčlenná
družstva. Čeká je štafeta ve vražedném tempu, kdy si musejí práci rozdělit a
srozumitelně a správně předávat informace až do
vítězného konce.
Za sedmdesát minut musejí před porotou ležet tři hotová jídla. Kdo to zvládne lépe? Zazvoní jednomu z amatérů konečně hrana, jak si přejí profesionální kuchaři? Iveta uklouzne a upadne, ale projeví se jako nezlomná bojovnice. Je to prostě Na nože! Už v úterý 26. října ve 21.20 na Primě.
Vyostřuje se spor mezi profesionály a amatéry, hlavně Iveta leží kuchařům
v žaludku. Profesionálové vnímají jako nespravedlnost, že amatérka stále pokračuje
a že odešli ti, kteří toho podle nich umějí víc a dokázali by mediální podporu ze
soutěže využít v každodenním byznysu. To si myslí Jarda, Iveta má samozřejmě
jiný názor, domnívá se, že jde o pošramocené mužské ego. A možná má pravdu, protože na Lukáše nikdo neútočí tolik
jako na zdánlivě křehkou blondýnku s jádrem z ocele. Každopádně
dnešní úkoly nahrávají spíš profesionálům.
„Kamarádi, pojedete na koupaliště a připravíte tam občerstvení. Dvě jídla a
jeden nápoj. Co je důležitý: aby to nemělo takovej ten hnusnej smaženej formát,
co se na těch koupalištích normálně dělá. Chci, aby kvalita jídla byla hodna
kvality tohoto pořadu, ale navíc si musíte vydělat peníze. Drtivá většina
z vás totiž vaří takzvaně na krásu a zapomíná na tu ekonomiku. Vítězem dnešního
klání tedy bude ten, kdo si vydělá nejvíc peněz,“ upřesňuje celkem jasné zadání
dalšího boje o imunitu šéf. Všichni mají dvě hodiny na přípravu občerstvení na
koupaliště, suroviny dostanou kvalitní a čerstvé. Jen to množství pokulhává. Nastává
naprostý zmatek. Pracuje se s tím, co si kdo urve, když si v hlavě
srovná, co chce prodávat. Každý se po něčem pídí a něco shání, handrkuje se o suroviny se sousedem.
Tohle bude těžká imunita, uvědomují si zbylí soutěžící. „Ta příprava, to byl
dokonalý hardcore,“ vzpomíná Petr. Římský salát zmizel jako mávnutím kouzelného
proutku, prostě starej se, jak umíš.
Petr se rozhodl pro artyčoky, dijonský dip, kuřecí prsa s pyré a jako drink mochito. Neplete si středočeské koupaliště s francouzskou Riviérou nebo zaoceánským parníkem? Ale ani Lukáš není troškař. Protože nesehnal levnější maso, ze sedmdesáti procent tvoří jeho čevapčiči ručně namletá hovězí svíčková. Kolik si Lukáš s momentálně nejdražší fašírkou ve střední Evropě asi vydělá? I jeho bramborový salát s kapary je luxusní. Jamie nechápe ty složitosti okolo sebe, raději vyrobí nějakou jednoduchou studenou přesnídávku. Budou to obložené bagety. On by si prostě žádný „tvrdý jídlo“ v létě na koupališti nedal. Jarda má jasno, ideální sortiment jsou tortilly s kuřecím masem obalené v cornflakes. Dovnitř dá papriku, zelí a rajčata. Podobný, trochu modifikovaný nápad dostal i David. Robert udělá salát s kuřecím masem, usmaží bramborovou slámu, kuře v parmazánu a k pití podává domácí limonádu.
Šéf přijíždí na koupaliště s notně skeptickou náladou: „Tak mi tak něco
říká, že z dnešního dne bude ta jízda autem ještě to nejlepší,“ sýčkuje. Nakonec
si ale tuhle disciplínu mezi veselými bezstarostnými lidmi na koupališti docela
užije, stejně jako soutěžící. Podmínky mají všichni stejné, jídla jsou vystavená
na pultu vedle sebe. Zákazníci pobavení nevšední atrakcí mají možnost srovnání pokrmů
i cen. Z Petra je najednou filantrop a osvětář. Svoje angažmá vnímá „jako
příležitost prodávat dobrou gastronomii lidem, kteří pracují osm hodin denně a
se špičkovou gastronomií se vlastně vůbec nesetkají“. Zapomněl na zadání? Racionální
Jarda nad tím kroutí hlavou: „Lidi, když jdou na koupák, tak neřešej, jestli
maj artyčokovej salát. Spíš jde o to, aby ta gastronomie byla lehká, dobrá a
vypadala hezky.“ S Davidem se snaží
prodat svoje tortilly, navzájem se shazují a blbnou před publikem. Jarda
přidává jako bonus „šopáček“ zdarma. Splní to účel? „I když udělám hezký jídlo,
pokud tam budu stát jako sloup, je jasný, že nic neprodám,“ obhajuje show David
a dlouhá fronta mu dává zapravdu. Lukášovi připadá jejich způsob prodeje
poněkud dryáčnický, možná ale prodělá kalhoty. Pokud je ovšem vůbec má. Právě
on informuje zástup bikin před sebou, že pod zástěrou je naostro. Inu, taktika
se nesmí podceňovat. U Ivety není žádný frmol. Prodala pět salátů, větší zájem zaznamenala
jen její domácí zmrzlina. Šéf se nakonec vůbec nestydí za kvalitu občerstvení
ani způsob obsluhy svých oveček, kdo ale vydělá nejvíc peněz? Ten, kdo vyhraje
imunitu.
Dalšího stáhnou pod hladinu ryby
Ponorka v domě stoupá úměrně tomu, jak mizejí kolegové. Zmenšuje se okruh nosných témat k hovoru, rostou nároky na úklid, každý by byl už aspoň chvíli rád sám. A do toho přichází další náročné vyřazovací kolo.
Ze tří domácích sladkovodních ryb – kapra, úhoře a candáta – musejí dvě tříčlenná
družstva během sedmdesáti minut udělat jeden hlavní chod a dva předkrmy. Jeden
předkrm může nahradit polévka. Družstva pracují na štafety. Každý člen má deset
minut na vaření, chvilku na předávku a další pokračuje. „Bude to o kooperaci, o
taktice, o postřehu,“ upozorňuje šéf. Jedni vaří, zbytek čeká na střídačce. Člověk
s imunitou pomáhá střídavě oběma družstvům. Týmy vybere Iveta a Robert. Hned
plánuje rozmarýnové brambory a pošírovaného kapra. Soutěžící se soustředí spíš
na recepty než na hladký průběh štafety a rozdělení práce. Jídlo by ale mělo
být v jejich vlastním zájmu co nejjednodušší. První úsek zahajuje David
proti Petrovi. Je to jízda. Petr si vezme za úkol odšupinovat a vyfiletovat
ryby na steaky. Deset minut utíká strašně rychle. Každý se dostane na řadu
dvakrát, je to opravdu tanec mezi indukcemi, pánvemi a porcelánem. Když dojdou
nějaké suroviny, není čas je nahradit. Ratatouille se musí obejít bez papriky.
A začíná se chybovat. Iveta uklouzla, spadla a uhodila se, ale zatne zuby a pokračuje dál. Unikne jí ale, že ryby nejsou upečené, jen opečené na pánvi. „Copak candát, ten bude medium, ale kapr, ten ještě odpluje do Vltavy a ponese si na hřbetu strouhanku,“ žertuje Petr o nedodělaných rybách. Jamie zapomene uvařit brambory a ani neví, že by měl místo Davida vydávat všechny tři chody. Robertovi chlapci mají totiž zmatek v pořadí. Domnívají se, že je čeká ještě jedno střídání, to je ale krutý omyl. Takže zatímco se Jamie nimrá s prvním předkrmem, šéf už odpočítává poslední sekundy pro všechny tři chody. Zdeněk Pohlreich nechápe, jak si někdo nemůže zapamatovat, že už byl v kuchyni dvakrát. Na koho padne odpovědnost? Odnese to šéf týmu Robert, popleta David, Jamie, který je tradičně úplně mimo? Nebo porotu naštve víc syrový kapr? Vždyť „z kuchyně nesmí nikdy odejít jídlo, o kterým nejsi vnitřně stoprocentně přesvědčený, že je v pořádku,“ opakuje jednu ze zásad profesionální kuchyně hlavní porotce. A shrnuje: „Dnes jsme vás vystavili modelový situaci, jakou můžete v restauračním životě běžně zažit ikskrát. Každý kuchař musí mít totální přehled o tom, co se děje, jak je na tom s časem.“ Jak tedy soutěžící v tom poklusu nakonec obstáli? A kdo neobstál vůbec a soutěž nedobrovolně opustí?
Zdroj: Prima
Gabriela Straková
ChytráŽena.cz