Ovšem na louce se nemusí pást právě jeleni, na louce nebo pasece v trávě žije mnoho drobných živočichů. Ty, které můžeme nejen vidět, ale i slyšet, a jsou na louce skutečně doma. Kobylky, sarančata, cvrčci..., všichni jistě dobře znáte tohle jejich cvrkání. Samečci tenhle zvuk vydávají, když chtějí přilákat samičky. Třou křídly o sebe nebo nohou o křídla. Také tenhle zvuk používají na zastrašení nepřítele. Jako děti jsme je chytali do ruky, vyskakovali nám z pod nohou a hup - už se ukryjí mohutným skokem v bezpečí trávy.

Saranče je středně velký hmyz zelenohnědé barvy se silnýma zadníma nohama, délka těla je 13 až 25 mm. Obývá především vlhké louky a mokřady. Na hlavě má krátká tykadla směřující dopředu. Jsou to býložravci. Samičky zpravidla nemají kladélko. Po stranách zadečku mají umístěny sluchové orgány. Samci vydávají třením zadních noh o křídla zvuk, připomínající jemné vrzání.
Na louce můžeme potkat i cvrčka polního. Cvrček polní je černý, s obvyklou žlutou bází krytek a načervenalou zadní stranou stehen. Bývá velký 18 až 26 mm.

Cvrček domácí je asi 16 až 20 mm velký. Má poměrně štíhlé, běložluté tělo s hnědou kresbou na hlavě a hrudi, dvěma dlouhými štěty na zadečku a poměrně dlouhými tykadly.
Cvrčka nemají vůbec rádi tam, kde se zabydlí. Miluje totiž ústředně vytápěné budovy, například pekárny, kde se v noci živí uskladněnými potravinami a svým hlasitým cvrkáním nás velmi obtěžuje ale i doma, kdy může přebývat třeba ve sklepě.
Kobylky i sarančata často splývají s prostředím, ve kterém žijí, někdy nám svým tvarem připomínají část rostliny nebo listy. Jsou to opravdoví skokani a saranče dokáže skočit i do dálky 2 metrů.
Na své toulce po louce jsem se snažila několik kobylek zachytit, a že je to velmi těžké, mi jistě potvrdí ti, kteří se o to také pokusili.
kacice - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz