Nachlazení a chřipka vám již plány nemusí pokazit

Už se Vám to jistě stalo mnohokrát – máte naplánovaný skvělý víkend s přáteli a najednou Vás překvapí nepříjemná viróza. Chřipka a nachlazení jsou dvě nejznámější a nejrozšířenější onemocnění dýchacích cest.

Jak je od sebe rozpoznat a jak se jim účinně bránit, abyste už nemuseli měnit svoje plány za pocení pod peřinou a horký čaj?
Často je velice těžké rozpoznat, zda trpíme nachlazením, anebo chřipkou. Existují však určité rozdíly, které nám napoví. Ty shrnuje praktický lékař MUDr. Igor Karen: „Viróza není způsobena virem chřipky, ale naopak méně agresivními typu virů, které napadají též dýchací cesty, a proto se velmi podobají chřipce. Na rozdíl od ní ale mají virózy mírnější příznaky a lidé je mnohdy přecházejí.“

Je to chřipka nebo nachlazení?
Chřipku neomylně poznáme tak, že Vás přepadne rychle. Pokud jste ještě ráno plní energie, nic Vás nebolí a večer už máte horečku, jste unavení, bolí Vás hlava a celé tělo a nemůžete pořádně nic dělat, hodně se potíte, pak máte chřipku. „Virus chřipky je velmi agresivní a nebezpečný pro lidský organismus. Často přechází v komplikovanější onemocnění, jako jsou zápaly plic, záněty srdečního svalu a zhoršení stávajících chronických onemocnění,“ varuje MUDr. Karen. Pokud nedojde ke komplikacím, pak tyto příznaky trvají zpravidla 3-7 dní. Místo suchého kašle přijde odkašlávání, ale pocit únavy a bolesti svalů trvá i 14 dnů.

Naopak nachlazení se vkrádá postupně. Jeden den máte ucpaný nos, příští den se přidá bolest v krku a chrapot a nakonec třeba i časté kýchání. Celkově však nejsou příznaky nachlazení tak závažné jako u chřipky.

Co virózy způsobuje?
Chřipku i nachlazení vyvolávají RNA viry, které napadají sliznici nosu nebo krku. Příznaky nachlazení a chřipky však s nimi nejsou přímo spojeny. Jsou projevem imunitního systému, který se snaží nežádoucí viry z těla vypudit. Tyto viry se šíří více v zimě, kdy topení snižuje vlhkost v bytech, naše sliznice se vysušují a vytváří se tak skvělé prostředí pro množení virů.

Nejčastěji výskyt běžných viróz vzniká v podzimních a zimních měsících. V zimě je lidský organismus méně odolný proti chladu a následně i proti různým virovým respiračním infekcím, včetně chřipky. To se ale paradoxně může stát i v chladnějším létě, kdy mohou vzniknout drobné lokální epidemie akutních respiračních virových infekcí, které se šíří právě ve větších kolektivech. Například lze toto pozorovat občas i na dětských letních táborech.
Nové nebezpečné subtypy chřipky vznikají nejčastěji náhodnou rekombinací lidských a zvířecích virů chřipky.  V civilizovaných oblastech dnes soužití lidí a zvířat už není tak úzké, proto nové chřipkové kmeny vznikají nejčastěji v oblastech jihovýchodní Asie.

Kde se můžeme nakazit?
Nejčastěji dochází k nákaze ve větších kolektivech, jako jsou školy, školky, domovy důchodců, oblíbené open space kanceláře či při běžné návštěvě kina nebo supermarketu. Proti běžným virovým infekcím není prakticky ochrany, ale vzhledem k jejich mírnému průběhu stačí velmi často jen symptomatická terapie a klidový režim na lůžku.

Jaká léčba je správná?
Základem je prevence, která spočívá ve zdravém životním stylu a životosprávě, dostatku tekutin a vitamínu C v přírodní podobě. Důležitý je také dostatek spánku, otužování a prevence prochladnutí. Proti běžné viróze není prakticky žádná ochrana, záleží na naší imunitě, jestli se jí dokáže ubránit sama. Pokud ne, stačí symptomatická terapie (léky proti kašli, rýmě, proti zvýšené teplotě, bolestem hlavy, kloubů a svalů, proti bolesti v krku) a klid na lůžku. „Vhodné jsou léky s přírodními složkami, které pomáhají stimulovat imunitní systém (vitamin C, zázvor, med), či usnadňují vykašlávání (med, šalvěj, mateřídouška), uvolňují horní i dolní dýchací cesty (mentol, máta, eukalyptus) ve formě čajů, tablet, sirupů, kapek, či sprejů,“ doporučuje MUDr. Karen.

„Na chřipku sice existují speciální antivirotika, ta však nejsou indikována na léčení chřipky pro běžnou populaci, ale jen pro pacienty s výrazně oslabenou imunitou, jako jsou například osoby po transplantacích nebo chemoterapii. Navíc se musejí podávat do 72 hodin od prvních příznaků chřipky, pozdější podání již nemá valný terapeutický efekt,“ vysvětluje MUDr. Karen.
Proti nebezpečnějšímu viru chřipky se lze aktivně chránit každoročním preventivním očkováním. „Každoroční očkování je důležité proto, že virus chřipky se pravidelně mění a je nutné změnit i očkovací látku. Ovšem vzhledem k malé proočkovanosti naší populace v celé ČR (asi kolem 4 %) zůstává pravděpodobnost onemocnění chřipkou velká a pak je na místě opravdu klid na lůžku a symptomatická terapie,“ vysvětluje MUDr. Karen.

Kde nejčastěji chybujeme?
MUDr. Karen přidává ještě zajímavosti ze své praxe. Největším hříchem je přecházení onemocnění. Nejen že se tak viry dále rozšiřují, ale tito lidé si pak zvyšují riziko komplikací infekce ve smyslu zápalů plic, zánětů srdečního svalu, ale i dalších komplikací. „Pokud má pacient akutní virózu či dokonce chřipku, měl by ihned zůstat doma, event. zajít k lékaři či lékárníkovi a koupit si léky proti symptomům nachlazení či chřipky. Nastolení klidového režimu, dostatek tekutin a symptomatická terapie jsou základ úspěšného a nekomplikovaného léčení pacientů s těmito diagnózami,“ doporučuje doktor Karen.