Nakonec jsem opravdu zhubla

Milá redakce,
posílám vám své zkušenosti s hubnutím.

Po dvou porodech jsem hodně přibrala na váze, a ač jsem se snažila zhubnout, vůbec kila nešla dolů. A to ani navzdory tomu, že jsem spoustu nocí probděla u postýlek nemocných dětí, točila jsem se v domácnosti od rána do noci sama, protože manžel pracoval na stavbě a vracel se domů až večer.

Jemu moje kila navíc nevadila, jenže mě ano! A tak jsem se rozhodla zhubnout.
Když bylo dceři 2 roky a druhé rok, vrátila jsem se znovu do práce. Kolegyně samozřejmě mimo témat jako "Co na sebe", kosmetiky, a povídání o chlapech a dětech probíraly hlavně diety a jídlo vůbec. Jediná výhoda u mne snad byla, že nemusím jíst sladké, kafe piju zásadně hořké, ne kvůli dietě, ale protože mi tak chutná. Ale naložit si na talíř malý řízeček a k tomu tři brambůrky se salátem prostě nedokážu. Většinou jsem je ochutnávala už při smažení. A snít třeba čtyři chlebíčky najednou mi nedělalo vůbec žádný problém!
Předávaly jsme si navzájem recepty, a také zkušenosti s opravdu, ale opravdu zaručenými dietami. Vyzkoušela jsem snad všechny, a jediným výsledkem bylo, že zvlášť po těch jednostranných, vajíčková, tukožroutská apod. mě akorát tak chytil žlučník, a když jsem stoupla na váhu, ručička ukázala ještě o kilo víc!
Zažívací problémy mě donutily navštívit lékaře, a ten vyslovil podezření dokonce na žaludeční vředy. Musela jsem jít na vyšetření žaludku, což bylo velmi nepříjemné, ale dalo se to vydržet. Lékař zjistil, že mám bakterii Helicobakter pylori, a dostala jsem léky. Gastroenterologem jsem byla také náležitě poučena o tom, jak správně jíst a dodržovat dietu při potížích. Ovšem co je všeobecně známo, a málokdo se tím při hubnutí řídí, je zásada: jíst 5x denně v malých dávkách, omezit sladké, přílohy jako knedlíky úplně na čas vynechat, jíst hodně ovoce a zeleniny, také hodně pít, a hlavně
vynechat alkohol, protože ten obsahuje spoustu kalorií. A samozřejmě pohyb!

Tohle všechno jsem samozřejmě věděla, jenže málokdy dodržela. Měla jsem opravdu velkou chuť k jídlu, pivo jsem si také po dobrém obědě neodpustila, a večery u televize? Manžel moc rád něco chroupal, ale mrkev to tedy nebyla! Většinou brambůrky, oříšky, často jsem dělala chlebíčky a chuťovečky, no co kdyby nás přepadl hlad!
A bylo težké se na něj dívat a odolat. A k dobrému jídlu patří dobré pití, takže vínečko bylo také. A tak se střídaly dny, kdy jsem poctivě držela dietu, vážila a odměřovala potraviny, počítala kalorie a výsledek téměř nulový. A co mě štvalo ze všeho nejvíc, že manžel byl hubený jak tyčka, a mohl sníst cokoli a nepřibral ani deko! "Taková nespravedlnost," říkala jsem si.

Dokonce jsem se přihlásila na cvičení pro ženy, které bylo vždy 2x týdně. Byly tam fajn holky, a nebyla jsem sama, kdo bojoval s nechtěnými kilogramy. Jenže co to bylo platné, po příchodu z tělocvičny jsem byla řádně vytrávená, a jak se říká, vybílila ledničku. Potom jsem už snahu zhubnout vzdala, ona ta nadváha nebyla zas tak hrozná.
A pak jsem jednou narazila na knihu Lenky Kořínkové o dělené stravě. Knížka byla moc hezky napsaná, také v ní byla spousta dobrých receptů, a tak jsem, spíše ze zvědavosti, její dietu vyzkoušela.

Výsledek byl ohromující.

Při vaření jsem vařila jídlo nadvakrát, protože děti odmítaly jíst zvlášť kytičky a zvířátka, to zn. rozdělené jídlo - nemíchat rostlinné potraviny se živočišnými. Maso a zeleninový salát ano, ale bez brambor, a např. párek bez rohlíku nebo maso se zelím bez bramborových knedlíků  by také nesnědly. Mě to ale problém nedělalo, dietu jsem poctivě držela měsíc, a zhubla jsem 5 kg! Takže to byl úspěch, a v životě jsem nikdy nesnědla tolik ovoce a zeleniny! Jenže jsem zjistila, že tahle dieta se nedá držet pořád, dřív nebo později dostane člověk prostě chuť na maso-knedlo-zelo nebo řízek s bramborovým salátem. A tak jsem se snažila aspoň jíst víc zeleniny a ovoce.
Váha se udržovala plus mínus 3 kg nahoru i dolů několik let. Později přišly jiné starosti, než se zabývat nějakým tím kilem navíc, měla jsem před rozvodem, a kila letěla domů sama, ani jsem o to nestála. Později se přidaly i zdravotní problémy, ale takovéhle shazování kil nepřeji nikomu. Jakmile se moje trápení vyřešila, váha se zas vrátila zpět na původní hodnotu. A pak jsem zjistila, že opravdu nejlepší je jíst všechno, ale opravdu menší porce, a  více se hýbat. Nevynechávám přílohy, ani už tělo netrápím střídavými nálety na ledničku a následným hladověním. A výsledkem je, že mám postavu hezčí než zamlada, jen k tomu cvičení se nějak nemohu donutit. Tak aspoň chodím z práce pěšky, je to půlhodinka ostré chůze.
Nejtěžší ale bylo právě nepřejídat se, trvalo mi téměř rok, než jsem se naučila jíst opravdu málo. Dám si klidně i čokoládu, nebo dortík, moc ráda vařím a peču, takže se už  nešidím. Jednou týdně dodržuji ovocný nebo zeleninový den, piju bylinkové čaje, hodně jsem omezila alkohol, a zhubla jsem za rok o 6 kg. Přestaly mě bolet klouby, jen se zády mám potíže.

Samozřejmě vím, že každý jsme nastaveni na jiný režim spalování a také už nejsem nejmladší. Mám radost, že nepřibírám, a jediné co mi "vadilo," bylo to, že jsem musela kompletně vyměnit šatník, vše na mě viselo!

Proto chci vzkázat všem boubelkám:

Jíst vše, ale malé porce
Nepřejídat se
Nespoléhat na různé hubnoucí koktejly a tablety
Pokud to jde, tak se více hýbat
Nehladovět! Podle mého si tělo  období krize pamatuje, a pak uloží zásoby okamžitě při nárazovém jídle!
A dát si to, na co máme chuť, nevyčítat si případný neúspěch!

A popravdě řečeno, komu se líbí ty vychrtlé modelky, co na nás koukají z obálek časopisů? Podle mého názoru nás mají muži rádi takové, jaké jsme.


Vaše čtenářka Kacice
Chytrá Žena