Název knihy:
Každý den, každou hodinu
Autorka: Nataša Dragnićová
Překladatel: Petr Štědroň
Nakladatelství: Mladá fronta
Formát: 130x200 mm
Rok vydání: 2012
Vázaná vazba bez přebalu
Počet stran: 232 str.
Cena: 269 Kč

Už je to šestnáct let, co se Dora a Luka viděli naposledy, přestože jako děti bývali nerozlučitelní: vyrůstali spolu v malém chorvatském rybářském městečku a na tajném místě skalnaté zátoky snívali společné sny - pak se však náhle Dora s rodiči musela přestěhovat do Francie a Luka zůstal sám.

Teď jim je přes dvacet a nečekaně se setkají v Paříži. Je jasné, že k sobě stále patří. Život s nimi má ale jiné plány… Každý den, každou hodinu je strhující milostný příběh nevšední emocionální síly. Je nadčasový ve své víře v osudovou předurčenost obou hrdinů, a zároveň současný v tom, jak přesvědčivě dokáže zachytit nelehký vztah dvou lidí, jejich prohry i naděje.

O autorce knihy

Každý den, každou hodinu:

NATAŠA DRAGNIĆOVÁ (1965) se narodila v roce ve Splitu v Chorvatsku. Po studiu germanistky a romanistiky v Záhřebu studovala diplomacii. Od roku 1994 žije v Erlangenu v SRN a přednáší cizí jazyky a literaturu na tamější univerzitě. Každý den, každou hodinu je její prvotina, která hned po prvním vydání v roce 2011 dosáhla světového úspěchu – dosud byla přeložena do 30 jazyků.

Ukázka z knihy Nataša Dragnićová -
Každý den, každou hodinu:

Luka spatří světlo světa s tichým, vlažným výkřikem a pak je úplně zticha, když ucítí vodu na své kůži. Píše se rok 1959 v Makarské, v malém, klidném přístavním městečku v Chorvatsku. Porodní bába Anka je zároveň sousedkou rodiny, a tak jí netrvá dlouho, aby odpověděla na panický křik budoucího otce, třikrát zkontroluje, jestli je všechno zdravé a kompletní, a myslí si:
tohle je teda zvláštní děcko. Lehce zakroutí hlavou. Co z něho jenom bude, takový tichý a zamyšlený, jako by mu bylo osmdesát let a už viděl svět. A přesto slepý jak koťátko.

Lukova vyčerpaná matka se znepokojeně vyptává, jestli prý je s dítětem určitě všechno v pořádku, a proč že už nepláče. Porodní bába uklidňuje samu sebe, když Antici, matce, s níž už vypila nespočetné litry silné turecké kávy, odpovídá, že je všechno v naprostém pořádku a že teď má odpočívat a vyspat se a sbírat síly na později, pro svého malého synka, že je to pořádnej kluk a ještě o něm uslyšíme.

Matka jej chce k sobě. Chce jej držet. Jmenuje se Luka, říká pyšně a trochu rozpačitě. Porodní bába to už ví a souhlasně kýve hlavou, prý se hned pozná, že tohleto bude pravej Luka, a vkládá oněmělého chlapce, jehož oči jsou otevřené dokořán, jako by byly jedním jediným oknem do světa, do náručí jeho matky. Slepé koťátko, říká si přitom zase. V tom okamžiku oba usnou. Matka a syn. Je teplý  listopadový den. Bezvětří a jasno. Zima, která ještě není zimou.

Více informací nejen o této knize Nataša Dragnićová - Každý den, každou hodinu se dozvíte také na stránkách nakladatelství Mladá fronta.