Naučená samozřejmost

Mám pro vás jeden takový malý postřeh, který se mi nejlépe demonstruje na příkladu ekologie. Jedná se o samozřejmost. A o jakou? O tu naučenou. Pro mě je samozřejmost třídit odpad, je pro mě samozřejmost, že nezatěžuji naši matičku zemi, pálením plastových židlí, je pro mě samozřejmost, že pokud bych jednala jinak, ničím budoucnost svých dětí.

Ne tak ale pro naše prarodiče. Moje babička si myslí, že je to celé holý nesmysl a obrovský humbuk a tak je jí strašně k podivu, když na ní sousedi zavolají policii při pálení plastu na zahradě. Ona vyrůstala v době, kdy byla příroda ještě čistá a sem tam nějaký ohýnek jí přeci nemohl ublížit. Vyrůstala v době, kdy se vůbec nemusela zabývat starostmi s odpadem, protože ho prostě nebylo tolik.  Těžko se s ní pak hádat. Mně bylo ekologické cítění vštěpované už ve škole, jí to prostě nikdo nenaučil

Jiný příklad. Já pod vlivem zdravě žijící kamarádky nastudovala několik informací o tom, co je zdravé, co zdravé není, co by měly jíst mé děti. Ne nešílím za každou cenu po každé „novince“, se kterou vědci přijdou. Snažím se u toho používat i zdravý rozum. Stalo se pro mě ale samozřejmostí, že kupuji jen jogurty, které obsahují mléko a jogurtovou kulturu, ne ty jogurty, které obsahují syrovátku a želatinu. Nekupuji nahnilé ovoce jen proto, že je levné. Moje tchýně si o mě kvůli tomu myslí, že jsem blázen. Ona vyrůstala v době, kdy chemie a všechno umělé bylo to nej, kdy nebylo nic špatného na shnilém ovoci, stačilo ho oříznout.

A tak si říkám, jak jsme my lidé strašně snadno ovlivnitelní. Když někdo přijde s něčím novým, přemýšlíme nad tím, rozhodneme se sami, zda to považujeme za správné či ne. Když nás o tom přesvědčuje člověk, kterého respektujeme, jsme k ovlivnění náchylnější, než když informace plynou z nedůvěryhodného zdroje. Ale pokud nám někdo něco vštěpuje už od dětství?

Co myslíte, že by se stalo, kdyby byly naše děti od malička učené tomu, že je normální, aby manželství sdílelo více lidí než dva (tenhle skvělý nápad není z mojí hlavy, moc rád si s ním pohrává R. A. Heinlein ve svých knihách, líbí se mu také myšlenka manželství na zkoušku a jiné „podivnosti“, které jsou v jeho knihách podávané, jako naprostá samozřejmost).  Představte si, že byste jako malí četli pohádku o tom, jak dva princové zachránili společnými silami princeznu a oba ji dostali za ženu a aby jim nebylo smutno do manželství s nimi vstoupili i tři princezniny dvorní dámy a žili šťastně až do smrti, jako jedna velká rodina. Myslíte, že by vám bylo zatěžko pojmout do svého srdce více partnerů? Myslíte si, že by se vám líbilo mít za sebe náhradu, když by vás rozbolela hlava (na co hned myslíte i nádobí se s bolavou hlavou myje špatně). A co kdyby to pro vás byla od malička samozřejmost? To je takový malý vtipný příklad, ale pravdou je, že kdyby se někdo, kdo na to má dost peněz a moci rozhodl, že chce, aby lidé něco považovali za samozřejmost, nemusí se to děti ani učit v rodině. Stačí je denně masírovat ve škole … Výborný způsob, jak si zajistit ještě více peněz.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10