Léto je za námi a většina z nás se snažila načerpat síly pro ten okamžik, kdy se zase navrátí do práce. S příchodem září se k tomu ještě pro rodiče opět rozjede kolotoč školní či předškolní docházky a dovolená jakoby nebyla. Dnešní doba klade stále větší nároky jak na zaměstnance, tak i na živnostníky a stres se stává synonymem pro náš každodenní pracovní stav.  To však může mít velmi neblahé důsledky, jak pracovní, tak zejména zdravotní a je potřeba se reálně zamyslet nad tím, jak v běžném životě postupovat, abychom se nenechali prací úplně semlít.

Mezi nejčastější stresové problémy lidí v zaměstnání např. konfliktní vztahy s kolegy /nadřízenými i podřízenými/, změna práce, zklamání z nepovýšení /ale i rychlý kariérní růst/, obsah práce nevyužívající potenciál či naopak tlak na vysoký pracovní výkon, dlouhodobé nečerpání dovolené a řada dalších faktorů.

Otázkou je, kdy má člověk zpozornět, a jak pozná, že s ním něco v tomto smyslu není v pořádku? Je jistě dobré soustředit se na vlastní tělo, prožívání i chování. Mezi tělesné příznaky tak patří např. bušení srdce, svalové napětí, bolesti břicha a hlavy, podrážděnost, únava, změny nálady atd., které mají vliv na naše chování. Může se projevit například v nerozhodnosti, nemocnosti a časté absenci, snížení výkonu, zvýšení konzumace alkoholu, cigaret, léků. Proto je vždy dobré v míře sledovat vlastní projevy, zkusit rozklíčovat stresující situace a zároveň nezapomínat, že určitá míra stresu je jistě žádoucí.

To čemu se často říká profesní či pracovní vyhoření však nepřichází ráz naráz. Aby něco mohlo vyhořet, musí to nejprve hořet. To je klasická metafora vymezující syndrom vyhoření. Ten tak může postihnout zejména lidi s vysokým výkonem, nadšením, zapálením, kteří v své práci naráží na nepřekonatelné bariéry. Projevem pak může být únava, špatné soustředění, podráždění, dlouhodobě snížená výkonnost, negativismus, nezájem o druhé apod.  Nejčastější chybou, kterou může člověk přitom udělat, je podceňování varovných signálů, jejich potlačování nebo ignorování.

    • Uspořádejte si priority. Takový malý osobní plán – co je pro vás skutečně důležité, ať už s ohledem na práci, na rodinu a také na vaše osobní potřeby? Mějte v tom jasno.
    • Dodržovat pravidelný spánkový režim. Snažte se chodit spát a vstávat ve stejnou dobu, ideálně kolem 22 hodin večer a 6 hodin ráno. Spánek by měl být kvalitní a nepřerušovaný.
    • Jíst vyváženou stravu. Zahrňte do svého jídelníčku dostatek ovoce a zeleniny, celozrnných produktů, bílkovin a zdravých tuků. Omezte konzumaci sladkostí, alkoholu, kofeinu a nikotinu.
    • Pít dostatek tekutin. Dehydratace může způsobovat únavu, bolesti hlavy a sníženou koncentraci. Doporučuje se pít 1,5 až 2 litry vody denně nebo jiných neperlivých neslazených nápojů.
    • Pohybovat se na čerstvém vzduchu. Fyzická aktivita pomáhá zlepšovat prokrvení těla, posilovat imunitní systém, uvolňovat endorfiny (hormony radosti) a snižovat stres. Navíc pohyb na slunci dodává tělu vitamin D, který je důležitý pro kosti, zuby i psychiku.
Zásadní vliv na naše pracovní výkony a stres má také to, jak si rozdělíme svůj čas mezi práci, rodinu a svůj vlastní volný čas. Existuje ale nějaký ideální poměr? Je jistě dobré vymezit si čas na práci, kdy se člověk nemusí soustředit na záležitosti své rodiny. Stejné je to i naopak. Když jste s rodinou, nevěnujte se práci. Dobré samozřejmě je, když je práce vaším koníčkem a dokážete v ní najít zalíbení a aktivity, které vás baví a na které se těšíte. Vymezení volného času je ovšem velmi individuální, záleží na potřebě a možnostech každého z nás.

I svůj volný čas můžete samozřejmě trávit s kolegy, a neznamená to, že se přitom nemůžete bavit o práci. Některé problémy se mohou snáze řešit v neformálních situacích, ale i zde platí – všeho s mírou.