Přihodila se vám někdy dopravní nehoda? Jste rádi, že se nikomu nic nestalo? Tak to je teprve začátek celého monstrózního procesu  - spousta vyřizování, složité vypisování formulářů, čekání na platbu od pojišťovny atd. Jedu si to po dálnici, počasí skvělé, všichni si to pálí alespoň 140 - 150 kilometrů za hodinu, ale vlevo i přes 200.

Mně se nemůže přeci nic stát, těch koní pod kapotou, tisíce najetých kilometrů, tolik zkušeností, těch... a najednou hodiny. Hodiny na dálnici nikomu nepřeji. Při nízkém provozu a za dobrého počasí je možné vše přežít, ale za deště a při plném provozu je to boj o život. Byly to hodiny, naštěstí platil ten první případ s přežitím, které rozdělily můj život. Na před hodinami a po hodinách.

V očích smrt, na tachometru hodně přes maximální rychlost, ale naštěstí duchapřítomnost a strach o vlastní život zapříčinily, že bez zbrklého chování a s chladnou hlavou auto sice udělalo hodiny, ale zastavilo se právě před dobržděným autem. Z něj vystoupil vyděšený mladý muž statné postavy. To obrovské tělo se třáslo jako osika. Bylo mi sděleno, že je syn policisty. Jaká to náhoda, tak tatínkovi zavoláme, policie se volat má v případě, že je podezření na alkohol či škoda nad 100 000 Kč, ale je to na uvážení i v dalších případech, při sporných výkladech o nehodě atd. Tady nebylo co řešit, člověk se zakoukal, zasnil či co - a hodiny. Taťka sednul do auta a během patnácti minut byl na místě.

Byl překvapený, protože provoz na dálnici a hodiny, to mu nešlo dohromady s tak malým ťuknutím. Tatínek byl policista snů, zeptal se jen, jestli se někomu něco nestalo, jestli jsou auta v pořádku. Neobviňoval, nezlobil se. Bylo vidět, že se auta o sebe trošičku otřela, možná bude něco se světlem, ale auta jsou pojízdná.

Zjevně škoda nebude větší než několik tisíc. Udělala se zkouška na přítomnost alkoholu v krvi, ale nic takového zjištěno nebylo. Člověk není robot a stát se to může vlastně každému. Někoho v levém pruhu předjíždíte, vtom se přiřítí ohromnou rychlostí řidič, který vás donutí uhnout, stočíte volant, ale tam se také řítí auto, snažíte se dostat do pravého krajního pruhu a už auto letí do protisměru.

Tatínek-policista sdělil, že je to štěstí, obrovské štěstí, pokuta udělena nebyla - vždyť za štěstí se přeci neplatí. Štěstí musí k člověku přijít samo. Přeji všem trochu toho štěstíčka, ale je třeba mu jít naproti. A nepokoušet ho porušováním předpisů.

To se potom nemusí vyplatit, i když se stokrát předtím nic nepřihodilo.