Jak bolest vzniká?
Po celém našem těle jsou rozesety receptory zaznamenávající bolest. Najdeme je ve svalech, v kloubech, v cévách, na sliznicích, na povrchu vnitřních orgánů, v míše i v centrální nervové soustavě. Jakmile receptor zaznamená například porušení tkáně, skrze nervová vlákna vyšle elektrický impuls bleskovou rychlostí až do mozku.
Řídící centrum na informaci okamžitě zareaguje, buď uvolněním speciálních chemických látek, jež krátkodobě dokážou bolest utišit, nebo ještě větší aktivizací senzorů bolesti. V důsledku toho je pak mozek zaplaven dalšími varovnými signály.
Rozdílné vnímání bolesti u žen a mužů
Ženy vnímají bolest jinak než muži. Ženský mozek, oproti mužskému, zaznamenává pocit bolesti snadněji a na bolestivé vjemy reaguje dříve. Ženy se lépe vyrovnávají s trvalou bolestí nižší intenzity, pro muže je zase snesitelnější vyšší míra bolesti působící v krátkém čase.
Něžné pohlaví nejčastěji trpí bolestí, která je vyvolána migrénou, artrózou, zánětem močového měchýře, menstruací či problémem se žlučníkem. Muže často trápí bolest odvíjející se od komplikací se zády nebo související s vředy dvanáctníku či se zánětem slinivky břišní.
Druhy bolestí a jejich léčba
Bolest dělíme na základě její příčiny a délky trvání do dvou kategorií. Při zánětu, poškození tkáně úrazem či po operačním zákroku pociťujeme akutní bolest. Tato bolest se objevuje náhle, trvá pár hodin, týdnů až měsíců. U některých osob může být doprovázena zvýšeným krevním tlakem, bušením srdce, pocením a rozšířenými zornicemi. Úlevu nám mohou poskytnout volně prodejné přípravky obsahující účinnou látku paracetamol, kyselinu acetylsalicylovou nebo ibuprofen.
Bolest, jež trvá déle než tři měsíce, a příčina jejího vzniku není zpravidla známa, je označována jako chronická. Dochází k ní při poškození nervových struktur, které pak reagují nejen na signály bolesti, ale i na jiné podněty, jako je tlak nebo i jen jemný dotek. Tento druh bolesti dokáže nepříznivě ovlivnit kvalitu života postiženého jedince. Nemocný, jež dlouhodobě snáší fyzickou bolest, začne trpět změnami nálady, depresí, poruchami spánku a nechutenstvím.
Dochází u něj tak k narušení sociálního a rodinného zázemí a omezení pracovní schopnosti. V České republice trpí vleklou bolestí přibližně 10 % obyvatel. Lidé převážně trápí bolesti hlavy, zad, břicha a kloubů. Základem léčby chronické bolesti je podávání analgetik různé síly. Léčba dlouhodobé bolesti je složitější a většinou je nutné spojení sil odborníků různých specializací.
V rámci léčby odborníci doporučují vyzkoušet také uvolňující techniky. Od bolesti pomůže například meditace, jóga, hypnóza, autogenní trénink, akupunktura, masáže, ale i například tanec, hudba či malování.