Nejčastěji půjčují ti, kteří sami nic nemají a bohužel na to ošklivě doplácí.
Možná to znáte z vlastní zkušenosti. Lidé, kteří peníze evidentně mají, je příliš nepůjčují a ti, kteří vychází jen tak tak, se s vámi podělí i o to málo. Občas nabídnou i to, co nemají. Stejně jako pan Roman z Ústní nad Labem.

Nejlepší kamarád
Pan Roman neváhal ani chvíli, když se dozvěděl, že jeho kamarád má finanční problémy, sám se nabídl, že mu půjčí. Sice ho trochu zarazilo, že dluhy kamaráda se vyšplhaly na sto padesát tisíc, nicméně se rozhodl, že ho v tom nenechá. A to přesto, že si sám musel zhruba sto tisíc vypůjčit na své jméno – část v bance a část peněz si vybral z kreditky.

„Vůbec mě nenapadlo, s kamarádem sepsat nějakou smlouvu, znali jsme se přece odmalička, bydlí kousek ode mne, tak proč ty formality. To jsem ještě netušil, co se bude dít.“ Líčí svůj smutný příběh pan Roman. „Kamarád mi vrátil jen 3.000 Kč a dál se mu platit nechtělo, tak jednoduše přestal. Telefony nebere, na ulici se mi vyhýbá, a když už se potkáme, tak půjčku zapírá. Půjčené peníze bohužel musím zaplatit ze svého, a to včetně vysokých úroků, na které jsem dopředu vůbec nepomyslel.“ Stěžuje si Roman a zoufale hledá pomoc u právníků – bohužel pozdě.

Dlužníkům banka nepůjčí
Banky si v posledních měsících velmi pečlivě vybírají, komu půjčku poskytnou a komu ne. Proto není žádnou výjimkou, pokud žadateli půjčku odmítnou. „V naší Poradně se pak setkáváme s celou řadou případů, kdy kamarád nebo rodinný příslušník chtěl někomu finančně vypomoct a sám na to velmi těžce doplatil.“ Říká Mgr. Rostislav Kovář. Vždy se jednalo o půjčky na věci zbytné, obvykle se jednalo o automobily, vybavení domácnosti, vánoční dárky nebo zahraniční dovolené.

Lidem bohužel chybí právní a finanční gramotnost
Většina z návštěvníků Poradny, která takto vypomohla svému známému, bohužel nemá uzavřenou žádnou smlouvu o půjčce. Navíc tito věřitelé v danou chvíli vůbec nemyslí na úroky, které budou muset bance vrátit, a za které draze zaplatí! Obzvlášť, pokud díky tomu, že chcete půjčit kamarádovi, vyberete svůj kontokorent, kreditku nebo si půjčíte u nebankovního subjektu.

Podobně dopadla i paní Marta z Prahy, která takto půjčila celkem čtyři sta tisíc.  Chtěla pomoct dceři a jejímu příteli k bydlení a k autu, takže se s manželem zadlužili u banky, nebankovních subjektů, vybrali kreditní karty i kontokorenty. Přítel se s dcerou rozešel, auto sebrala leasingová společnost pro nesplácení, z čtyř set tisíc je nyní díky úrokům dluh víc jak milion korun. Bývalý přítel nic platit nehodlá a paní Marta s manželem i dcerou nyní mají sotva na nájem.

Nepůjčujte těm, kterým banka odmítla úvěr!
„Banka moc dobře ví, proč to dělá.“ Upozorňuje všechny potenciální dobrodince Kovář. „Pokud banka někoho vyhodnotí jako nesloventního, je víc než pravděpodobné, že nebude mít ani na to, aby půjčku splatil vám. Navíc vám hrozí, že v bance zaplatíte 1,5 - 2x tolik. Rozdíl mezi částkou půjčenou kamarádovi a částkou splacenou bance s největší pravděpodobností zaplatíte ze svého, aniž byste si za tyto peníze cokoliv dopřáli. U sumy kolem jednoho sta tisíc se může klidně jednat o padesát tisíc i víc, záleží jen na době splácení a jaký typ úvěru zvolíte.“

Kde nic není…
A dobrá rada závěrem. Pokud se i přes tato varování rozhodnete vzít za někoho úvěr, rozhodně s ním sepište smlouvu! I tak se může stát, že se s půjčenými penězi už nikdy neuvidíte. „Pokud totiž váš kamarád nic nemá, pak mu dokonce ani exekutor nemůže nic zbavit. Jinými slovy – s půjčenými penězi se v takovém případě můžete nejspíš rovnou rozloučit. Proto dobře zvažte, komu a za jakých podmínek půjčíte peníze.“ Důrazně doporučuje Kovář.