Nepodceňujte bolesti a záněty dutin

Právě v podzimním a zimním období jsme nejvíce ohroženi různými nemocemi z nachlazení. Ty jsou provázené rýmou, zvýšenou teplotou, bolestmi v krku, kašlem a dalšími nepříjemnými příznaky. Důležité je vědět, že tyto nemoci jsou obvykle infekčního původu, více jak 80 % způsobuje virová infekce. Obyčejné nachlazení nebo chřipkové onemocnění může přejít až do akutního zánětu vedlejších nosních dutin. Přes polovinu osob, které postihne právě toto onemocnění, nepotřebují specifickou léčbu. Víte však, jak zánět dutin rozpoznat a léčit?

Zánět dutin je infekční onemocnění, které probíhá s očekávanými příznaky. Viry nejdříve infikují sliznici nosní dutiny, kde způsobí změny na sliznici. Více jak 90 % těchto virů prostupuje nejčastěji při kýchání, smrkání či kašli dále do vedlejších nosních dutin. V zánětlivém prostředí často pokrytém nosním sekretem se mohou uchytit bakterie a způsobit superinfekci. Čirý výtok po několika dnech zhoustne, zežloutne až zezelená, ovšem nemocní často cítí celkovou úlevu. Bakteriální zánět dutin, kdy sekret nepřestává ani po týdnu, se vyskytuje zřídka zejména u pacientů s imunitní nedostatečností.

„Zánět dýchacích cest je časté onemocnění postihující všechny věkové skupiny“, říká praktický lékař MUDr. Cyril Mucha a dodává: „Probíhají často v epidemiích, přenos je nejčastěji kapénkami nebo přímým kontaktem. Vyskytuje se obvykle v podzimních a zimních měsících. Inkubační doba je několik hodin až dva dny.“

Vyznáte se v pojmech?

Abychom se vyznali v tom, co znamenají slova, jimiž lékaři označují tyto nemoci,
připravili jsme si pro Vás přehled vybraných onemocnění. Mezi časté záněty horních
cest dýchacích patří zánět nosní sliznice též nazývaný jako rinitida, dále zánět jedné
nebo více vedlejších nosních dutin, ten se nazývá sinusitida. Hranice mezi oběma
nemusí být jasně vyjádřená, a proto se od 90. let minulého století používá název rinosinusitida.

„Rýma se projevuje ucpaným nosem, výtokem z nosu, dále pak svěděním, palčivostí v nose, sníženou schopností nebo úplnou ztrátou čichu, pocitem tlaku v oblasti kořene nosu. Zánět vedlejších nosních dutin se oproti tomu projevuje také bolestí v oblasti postižené dutiny a těžším průběhem nemoci,“ popisuje praktický lékař. Tzv. běžná rýma z nachlazení je nejběžnějším onemocněním vůbec a existuje jen velmi málo lidí, jejichž organismus se s ní během roku vůbec nemusí potýkat. Stres je jedním z faktorů, které též přispívají k možnému onemocnění.

Při náhle vzniklém zánětu vedlejších nosních dutin dochází k otoku jejich sliznice. Řasinky sliznice nedokážou odstraňovat hlen a ten se v dutinách hromadí. To je živnou půdou pro baktérie, které se zde množí. Objeví se hnisavý výtok z nosu zelenožluté barvy, horečka, otok tváří, bolesti hlavy, pocit tíhy a bolesti nad dutinami, bolesti zubů, uší, očí, tlak v lebce, potíže s dýcháním, ztráta čichu, celková únava a nevolnost. Pokud se špatně léčí, přechází v chronický zánět vedlejších nosních dutin, což může vést až k vleklým a častým zánětům horních cest dýchacích.

Nemoci z nachlazení – příčiny

Téměř epidemický výskyt nemocí z nachlazení a nachlazení obecně je spojen s podzimními a zimními měsíci. Sezóna nachlazení začíná koncem srpna či začátkem září a pokračuje až do března či dubna. Nemoci jsou provázány s dvěma důležitými fakty. V tomto ročním období se lidé z důvodu chladného počasí více zdržují v uzavřených místnostech a zvyšují tak šanci na přenos virových onemocnění, současně dětem začíná školní docházka, což vede opět k jejich častějšímu shlukování v uzavřených místnostech a lepší prostředí pro přenos virů.

Antibiotika a záněty dutin?

Mnoho lidí jako první možnost, jak řešit zánět dutin, napadnou antibiotika. Avšak pozor – pokud jde o virový zánět či se nevyskytnou komplikace, jejich podávání se nedoporučuje. Zbytečné užívání antibiotik snižuje imunitu a schopnost bránit se nákazám. U rizikových pacientů nebo v případě, že se vyskytnou komplikace, je samozřejmě situace odlišná.

„Pokud zánět dýchacích cest probíhá bez komplikací, nevyžaduje léčbu lékařem. Důležité je zdůraznit, že při zánětu dutin většinou nebývají, zejména ze začátku, nutná antibiotika. Spíše je důležité udržování průchodnosti nosu, tzv. dekongestivy (léky snižujícími otok sliznic), která jsou buď v kapkách, nebo tabletách,” vysvětluje MUDr. Mucha a dodává, že není ani tak důležitý klid přímo na lůžku, ale spíše pobyt v teple a prevence prochladnutí zejména hlavy.

Jak správně léčit?

Léčba akutního zánětu dutin spočívá v uvolnění nosních dutin, potlačení bolesti a
infekce a prevenci přechodu do chronické fáze. K uvolnění ucpaného nosu nám slouží tzv. dekongestiva, která snižují překrvení zánětem postižené nosní sliznice, čímž dochází k oplasknutí zduřelé nosní tkáně a obnovení nosní průchodnosti i volného dýchání nosem.

Lokální dekongestiva (spreje, kapky) mají výrazný, ale pouze přechodný účinek na
překrvení nosní sliznice, a tím i na nosní průchodnost. Dlouhodobá aplikace může
vést k významnému zhoršení průchodnosti nosní dutiny. Oproti tomu celková
dekongestiva dlouhodobě snižují překrvení nosní sliznice a sliznic vedlejších nosních
dutin prakticky bez rizika jejich následného zduření. Déletrvající podávání těchto
přípravků je bezpečnější než jejich aplikace ve formě nosních kapek nebo sprejů.

Není nad prevenci

Jako prevence zánětu vedlejších nosních dutin je možné očkování proti nejčastějším vyvolavatelům – např. proti chřipce. Dále se doporučuje omezit kontakt s nemocnými,
nezdržovat se ve velkých kolektivech v chřipkovém období, dodržovat hygienu (časté
umývání rukou). Nedoporučuje se pobyt ve studeném a větrném nebo suchém
prostředí, proto je vhodné použití zvlhčovačů vzduchu.