Již pětkrát měli možnost neslyšící účastníci soudního jednání nepoužívající ke komunikaci znakový jazyk získat plnohodnotné informace o průběhu jednání. Umožnil jim to projekt Simultánní přepis mluvené řeči, který realizuje pražská organizace České unie neslyšících. Díky němu mohli sledovat na notebooku rychlopísařky řeč všech mluvčích přepisovanou v reálném čase a kvalifikovaně na vše reagovat.

"To bylo poprvé, co jsem u soudu rozuměla, o čem se jedná, a mohla se bránit. Při dřívějších stáních jsem jen bezmocně seděla, koukala a čekala, jaký bude výsledek," uvedla Dana Č. po skončení jednání Obvodního soudu pro Prahu 4, které se stalo dějištěm již pátého přepisu, jenž ČUN zajistila pro neslyšící klienty soudů. Tři se uskutečnily v Praze a po jednom v Liberci a Pardubicích. Ve všech případech neslyšící účastníci vysoce ocenili, že plně rozuměli průběhu jednání a mohli na všechny otázky či výroky adekvátně reagovat.

Pro osoby se sluchovým postižením soudy na jejich vyžádání zpravidla zajišťují tlumočníky do českého znakového jazyka nebo znakované češtiny. Pokud však tuto formu komunikace neovládají, zůstávají prakticky bez možnosti ovlivnit průběh jednání. Přitom převod mluvené řeči do písemné podoby v reálném čase představuje jeden z deseti komunikačních systémů, mezi nimiž si mohou neslyšící a hluchoslepé osoby vybírat podle své potřeby na základě zákona č. 155/1998 Sb., ve znění zákona  č. 384/2008 Sb.

Zákon nabyl účinnosti teprve 20. října minulého roku a na tento způsob komunikace nejsou ovšem zatím zvyklí ani sami neslyšící, natož organizátoři akcí, na kterých je třeba zajistit pro osoby se sluchovým postižením asistenci při komunikaci. Naproti tomu  v řadě zemí představuje přepis mluvené řeči již běžně nabízenou službu. V České republice začala zajišťovat a propagovat přepis pouze Česká unie neslyšících.  

Přepis vypadá tak, že mluvené slovo přepisuje vyškolený přepisovatel/ka na počítači a záznam se ihned promítá na plátno, takže jej mohou sledovat všichni přítomní. V případě malé skupinky či jednotlivce (například právě u soudu) mohou neslyšící vidět přepis přímo na notebooku přepisovatele. Kromě technických předpokladů (počítač, projektor, plátno) vyžaduje přepis písaře ovládajícího rychlé psaní a seznámeného se základními pravidly přepisu. Podrobněji jsou tato pravidla popsána na webu projektu na adrese Přepis.cz, kde je i popis všech 59 dosud uskutečněných přepisů.

"Díky grantu jsme mohli přepis vyzkoušet už na nejrůznějších typech akcí. Seznámili jsme s tímto komunikačním systémem také organizace neslyšících v Ostravě, Brně, Olomouci, Kroměříži, Hradci Králové, Pardubicích, Liberci a Plzni. Největší publikum jsme měli na předávání výročních cen Mosty v Karlových Varech, kde bylo přes 600 účastníků, a na soutěži Miss Deaf World 2009 v Praze.  Velký ohlas měl přepis také na květnové abilympiádě v Pardubicích, přepisovali jsme na Společenském plese neslyšících, na přehlídkách Mluvící ruce a Otevřeno. Přepis posloužil i účastníkům mezinárodního semináře Evropské unie neslyšících, který se konal v Praze," konstatuje předseda pražské oblastní organizace Martin Novák.

Asi největší hodnotu měl přepis pro neslyšící účastníky soudních jednání, pro něž neporozumění mluvené řeči může mít fatální následky. Cílem ČUN je vybudovat centrum zprostředkování přepisu, které by bylo schopno zajišťovat na vyžádání přepisy pro neslyšící osoby na akcích nejrůznějšího druhu. Zatím má k dispozici  prostředky na přepis do konce roku 2009, zájemci o tuto službu se mohou obracet na koordinátora projektu Jaroslava Wintra (winter@helpnet.cz).