Nesprávný pitný režim snižuje kvalitu života

Přestože se délka života stále prodlužuje, většina z nás by chtěla žít nejen dlouho, ale dlouho a ve zdraví. Dle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) si ovlivňujeme své zdraví až z 80 %.

Jedním z klíčů, jak se udržet co nejdéle ve formě, je mimo jiné správně pít. Adekvátní pitný režim představuje významnou prevenci řady onemocnění a problémů. Věděli jste například, že oko je z 95 % tvořeno vodou? Krev obsahuje 94 % vody, játra 86 %, plíce 83 %, ledviny 79 %, mozek, srdce i svaly 75 %?

Průměrné mužské tělo (80 kg) se skládá ze 60 % vody, ženské (60 kg) zhruba z 55 %. Voda má v těle funkci rozpouštědla, transportního média, zásadní roli hraje při vylučování, výměně látek. Proto je důležité pečovat o rovnováhu příjmů a výdajů vody, aby všechny procesy, kterých se voda účastní, neustále probíhaly správně. Nestabilita se může stát zdrojem významných zdravotních problémů.

Jak optimálně doplňovat tekutiny?

Myslíte si, že je dobré se napít tehdy, když pociťujete žízeň? To už je bohužel pozdě, pro příště to zkuste raději o něco dříve.

Tekutiny bychom se měli snažit přijímat rovnoměrně v průběhu celého dne. Ideální je pít po menších dávkách a ne více než 150 ml najednou, abychom organismus nepřetížili. A protože tekutiny nedoplňujeme jenom v nápojích, optimálně bychom si jejich příjem měli rozdělit mezi nápoje - cca 2/3 - a potraviny bohaté na tekutiny - cca zbylou 1/3. Určitě bychom měli zohlednit svůj aktuální zdravotní stav, míru zatížení i okolní klima. A pokud se v letních měsících více potíme, zaměřme se také na příjem minerálů ve formě slabě a středně mineralizovaných vod

Specifické situace, kdy je třeba přizpůsobit pitný režim

Někdy se stává, že se ocitneme v situaci, která vyžaduje, abychom se jí přizpůsobili včetně pitného režimu. O co se například jedná?

• Cestování – vodu mějme vždy s sebou. Na cestách a v rizikových regionech preferujme balenou a neperlivou variantu.
• Jídlo – před, během i po jídle pijeme. Podporujeme tak trávení.
• Manuální práce – ve výrobních halách, prašném prostředí či vyšších teplotách se potřeba tekutin a minerálů zvyšuje.
• Fyzická zátěž – před, během i po zátěži přijímejme vodu i minerální látky. Pozor, toto množství nezapočítáváme do běžného pitného režimu.
• Léto – hydratujme a osvěžujme se nápoji s teplotou cca 16°C. Ledové nápoje snižují pocit žízně a způsobují zažívací obtíže.
• Klimatizace – dýchání suchého vzduchu zvyšuje potřebu tekutin. Nižší teplota naopak snižuje pocit žízně.
• Zapíjení léků – zapíjejme alespoň 200 ml obyčejné vody. NE alkoholem, mlékem, ani kávou.
• Horečka – zvýšená potřeba tekutin o 10-12 % s každým 1°C nad běžnou teplotu 37°C.

Co se děje, když je v těle málo vody?

Co může vést k nedostatku vody v našem organismu? Například ztráta krve, popáleniny, diuretika, průjmy, nadměrné pocení, horečnaté onemocnění, onemocnění ledvin aj.

Dehydratace se může rozvíjet buď postupně, nebo rychle. Její projevy záleží na celkové kondici, rezervách organismu, věku a přidružených onemocněních. Lehkou formu dehydratace nejspíše zažil každý z nás. Dehydratace se může projevovat jak poměrně mírnými projevy, jako suchá kůže, oschlý jazyk, zhoršená koncentrace, neklid, bolest hlavy, únava, vyšší koncentrace moči, tak i závažnějšími symptomy, např. křečemi, zmateností, mdlobami, nízkým tlakem, zrychleným tepem i dýcháním. V krajním případě může dojít i k úmrtí.

Co se stane, když v našem těle klesnou tekutiny o několik procent?

• o 2 % tekutin méně – může se snížit výkon i o 20 %
• o 5 % tekutin méně – může představovat zdravotní riziko i pro jinak zdravého jedince, zejména u malých dětí

Jaké jsou důsledky dlouhodobě nedostatečné hydratace organismu?

    • Zhoršený fyzický i duševní výkon, zhoršení kognitivních funkcí, soustředění
    • Zácpa a zažívací problémy
    • Snížená tvorba slin, současně s tím stoupá riziko zubního kazu
    • Snížené slzení, suchost spojivek, větší náchylnost k zánětům spojivek nebo poškrábání rohovky
    • Suchost sliznic, které jsou křehké a náchylnější k zánětům
    • Stoupá riziko vzniku ledvinových kamenů či zánětů močových cest
    • Snižuje se vylučování odpadních látek, ale i léků
    • Zhoršení termoregulace, riziko přehřátí
    • Stoupá riziko vzniku krevní sraženiny

Když je naopak vody příliš…

Přestože se častěji setkáváme se situací, kdy lidé pitný režim zanedbávají, může někdy dojít k přetížení organismu vodou, kdy jsou nadměrně zatíženy nejen ledviny, ale také srdce. Příčinou je zvýšený příjem a snížený výdej.

Může dojít dokonce i k otravě vodou v případě, když jí rychle vypijeme skutečně velké množství. Může pak docházet k nevolnosti, zvracení či šokové reakci. Je to ale extrémní jev, který nastává zřídka, nicméně je třeba si i tato rizika uvědomovat.

TIP NA ZÁVĚR: Recept na domácí rehydratační roztok, když potřebujete rychle doplnit tekutiny v případě jejich nedostatku, např. při horečnatých průjmových onemocněních.

Smíchejte následující suroviny:
2 lžíce cukru
1/2 lžičky stolní soli (lépe 1/4 soli a 1/4 jedlé sody)
100ml šťávy z pomeranče (pro obsah draslíku)

doplnit převařenou vodou do 1 litru.

Jak ho podávat?
Roztok podáváme vychlazený na 4–8 °C a po lžičkách. Po 5 minutách vždy 5 ml roztoku (jedna dnešní čajová lžička má objem 4 ml).
Dospělí by měli vypít 250-500 ml a děti 125-250 ml tohoto roztoku během hodiny. Rehydratace musí být rychlá a má být zvládnuta během 3-6 hodin, během této doby je doporučováno podat 40−50 ml na 1 kg hmotnosti. Jedná se ale o léčebnou metodu, nikoliv o příklad normálního pitného režimu.

Zdroj, foto: OZP

Tento článek také můžete

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout