Nevíte, co jíte - Jak vás klame potravinářský průmysl

Název knihy: Nevíte, co jíte
Podtitul: Jak vás klame potravinářský průmysl
Autoři: Petr Fořt, Ivan Mach
Nakladatelství: BIZBOOKS
Datum vydání: 14.10. 2014
Počet stran: 256
Formát: 167x225
vázaná s laminovaným potahem
Cena: 297 Kč

Jak na vás působí reklamy na dětské sladkosti a k nim přidané hračky?. Do některých fast food restaurací chtějí děti pro hračky, které k jídlu dostanou, vůbec ne pro jídlo. Ale – jde vůbec o jídlo vhodné pro děti? Tento fakt je jedním z důvodů, proč se odborníci na výživu Petr Fořt a Ivan Mach rozhodli formulovat skutečně etickou, i když písemnou, reklamu na kvalitní zdravou výživu.

Čekejte explozi nečekaných informací směrem k vašemu rozumu. Podívejte se na zoubek tomu, co vkládáte do svých úst. Autoři v knize vysvětlují skutečnou podstatu vlivu cukrů, tuků a soli na naše zdraví. Dozvíte se, co opravdu jíme a jak můžeme jíst zdravě, jak se vyznat v odborných doporučeních týkajících se stravování i jak výrobci potravin a s nimi spolupracující věda lžou a záměrně bagatelizují či zastírají problémy, které aktuální potraviny přinášejí.

Kniha Nevíte, co jíte je přehledně rozdělena do tří částí:

Co jsou to tuky?
Co se skrývá za jejich strukturou? Co jsou „hodné“ a co „škodlivé“ tuky, kolik jich můžete a kolik musíte jíst, kolik bychom jich mohli sníst, aniž bychom riskovali vážné poškození zdraví.

Co jsou to cukry?
Nejsou náhodou zbytečné? Ono nejde jen o cukr, ale o pestrou škálu sacharidů, jejichž účinky jsou často obtížně předvídatelné.

Sůl nad zlato, aneb od pohádky k realitě
Šokující (ne)možnosti, související s použitím soli.

Ukázka z knihy Nevíte, co jíte:

CO MÁME JÍST?

1. Vejce jsou nezdravá

Ve skutečnosti jsou vejce „nadupaná“ kvalitními bílkovinami a celou řadou dalších důležitých „mikroživin“. Obsahují cholesterol, o němž se tvrdí, že je příčinou srdečních onemocnění. Ve skutečnosti cholesterol není „zabijákem“ a konzumace vajec nezvyšuje cholesterol v krvi, dokonce podporuje zvýšení hladiny „hodného“ čili HDL-cholesterolu.

2. Kalorie je prostě jen kalorie

Opakovaně se uvádí, že příčinou nadváhy je porušení „energetické rovnováhy“, to znamená, že příjem energie je vyšší než výdej. Budiž, až na to, že není jedno, v jaké formě ony „kalorie“ (energii) konzumujeme. Je tomu tak proto, že každá z živin má vlastní metabolické „cestičky“, a tudíž působí na organismus odlišně. Živiny různého druhu odlišně působí na hormonální regulaci, a tudíž také různým způsobem podporují – nebo blokují – využití živin při tvorbě energie.

Bílkoviny: Jejich konzumace podporuje intenzitu metabolismu a přitom snižuje pocit hladu, tedy snižuje množství energie, přijaté tuky a sacharidy. Bílkoviny jsou nutné také k tvorbě svalové hmoty – čím více svalové hmoty, tím lepší „spalování“.

Fruktóza versus glukóza: fruktóza může stimulovat chuť k jídlu – v porovnání se stejným množstvím glukózy. Tvrzení, že kalorie je kalorie, a je tudíž jedno, odkud je přijmeme, je evidentně chybné.

3. Saturované tuky jsou nezdravé

Již celá desetiletí slýcháváme, že saturované tuky (SAFA) jsou příčinou zvýšení rizika vzniku oběhových (srdečních) onemocnění (KVO). Nejnovější studie dokázaly pravý opak. V kapitole o tucích se tomuto problému budeme intenzivně věnovat. Předesíláme, že není nejmenší důvod obávat se másla a kokosového oleje.

4. Konzumace hojnosti bílkovin je rizikové výživové chování

Tvrdí se, že nadbytek bílkovin ohrožuje kostní hmotu (způsobuje odvápnění). Pravda je, že nadbytek bílkovin může zvýšit vylučování vápníku z krátkodobého hlediska. Přesto dlouhodobé sledování prokázalo přesný opak. Předesíláme, že živým důkazem jsou sportovci (hlavně sportovkyně). Připouštíme, že v případě žen nelze vyloučit, že masivní nadbytek bílkovin v období perimenopauzy a v klimakteriu negativně působit může.

Dalším neoprávněným tvrzením je upozornění na možnost přetížení ledvin. Pravdou je, že to platí v případě kojenců a batolat. A dále v případě vážného onemocnění ledvin (tzv. uremie) je samozřejmě nutné snížit příjem bílkovin. To ale neplatí pro zdravé jedince, u nichž naopak platí, že dostatečný příjem bílkovin může hrát pozitivní roli v prevenci diabetu a hypertenze. Dostatek
nebo mírný nadbytek bílkovin zlepšuje pravděpodobnost vybudování dostatečné svalové hmoty a také znamená relativní snížení příjmu sacharidů. Je tedy z hlediska rizika vzniku oběhových onemocnění příznivý.

5. Všichni by měli jíst „celozrnné“ pšeničné pekařské produkty k podpoře „zdravého srdce“

To je chybné a ve svých důsledcích dokonce rizikové doporučení. Předesíláme, že aktuálně zdravotnické orgány některých zemí, například Velké Británie, varovaly před rostoucím výskytem intolerance lepku, případně celiakie. Intolerance nějaké potraviny znamená, že nejde o vážné onemocnění, pouze ta potravina vyvolá obtíže s trávením. Alergie, v tomto případě alergie na lepek, je onemocnění, které se projeví velmi vážnými obtížemi, které lze identifikovat pomocí stanovení hladiny protilátek.

Ironií je, že moderní pekařské technologie zahrnují dokonce přídavek koncentrovaného lepku do těsta pekařských produktů. Dalším faktem je konstatování, že většina těstovin je již nyní vyráběna z tzv. tvrdé pšenice, která je pověstná vysokým obsahem lepku. Jak se dozvíte v dalším textu, konzumace pšenice není riziková jen v souvislosti s intolerancí lepku či celiakií, ale také s ohledem na riziko poškození mozku (včetně schizofrenie, autismu a ataxie, nelze vyloučit ani poškození srdce).

Knihu Nevíte, co jíte - Jak vás klame potravinářský průmysl vydalo nakladatelství BizBooks a koupíte ji v knihkupectví a na internetových stránkách Albatros Media.