Michael Stackpole - Kartomancie (Věk objevů 2)

Název knihy: Kartomancie (Věk objevů 2)
Autor: Michael Stackpole
Překlad: Marek Čtrnáct
Nakladatelství: Epocha
Datum vydání: březen 2012
Počet stran: 480
Formát: 140x210 mm
Vázaná vazba
Cena: 389 Kč

Fantasy trilogie Věk objevů, se odehrává ve světě, kde jsou knížecí kartografové váženými členy společnosti. Jejich úkolem není pouze mapy vytvářet, ale i aktualizovat, zkoumat neznámá místa a posouvat meze lidského poznání.

Za hranicemi známého světa se totiž skrývá nejen nesmrtelné zlo, které se opět probouzí, ale také celé kontinenty, u nichž nápis „Zde žijí nestvůry“ není jen prázdnou frází. Pověsti ožívají a legendy se ukazují být skutečností. Nadchází čas, kdy se celý svět změní – nebo zahyne.

¨Bezejmenný nepřítel stojí před branami a vypadá to, že existuje jediná cesta, jak zachránit Nalenyr před zapomněním. Dávní hrdinové, kteří už jednou bránili zemi, musejí být znovu probuzeni. Ke splnění tohoto cíle je však zapotřebí vykonat cestu do Pustin, kde jsou podle pověstí uvězněni – do Pustin, ve kterých není nouze o magii a nebezpečí.

Keles Anturasi, vnuk knížecího kartografa, je v zajetí znepřáteleného národa a jeho schopnosti mu snadno mohou přinést rozsudek smrti. Jeho bratra Jorima uctívají v říši daleko za oceánem jako boha. A jejich sestra Nirati dlí v ráji na pomezí života a smrti, ve společnosti svého šíleného dědečka a starého čaroděje toužícího zničit svět.

Všichni tři teď se svými společníky bojují o holý život ve světě, v němž válka na zemi zrcadlí válku na nebesích. Čeho se bohové obávají, tomu musejí lidé statečně čelit. Pomůžou jim jejich hrdinství a kouzla přežít tam, kde jsou věci zřídkakdy tím, čím se zdají být?

O autorovi:

Michael A. Stackpole započal svou kariéru jako autor populárních sérií založených na filmových předlohách (Star Wars), brzy se však plně projevilo jeho nadání pro fantasy a postupně se vypracoval až na mistra epické fantasy plné dobrodružství a exotikou vonících dálek, což potvrzují nesčetné příznivé ohlasy na jeho dílo.

Ukázka z knihy:

Dunos se otřásl a zdravou rukou objal svůj hubený hrudník. Naskakovala mu husí kůže a dal by cokoli za to, aby si mohl přes nahé tělo natáhnout třeba jen maličký kousek pokrývky, ale i tohle pohodlí mu bylo upřeno. Musel sedět na rozvrzané dřevěné stoličce a dívat se do tlusté černé svíce, která blikotala ve středu chatrče. Vydávala jen slabé světlo a žádné teplo.

A netřásl se jen zimou. Ze zkřivené levé ruky té babizny a způsobu, jakým její tlusté drápy škrábaly po listu rýžového papíru, se mu krabatila kůže. Její kostnatá pěst se sevřela kolem štětce, který držela v pravé ruce, a navzdory třasu se jí dařilo malovat slova stejně krásná, jako byla ona sama ošklivá. Dunos z nich dokázal přečíst jen několik, nanejvýš ta s půl tuctem tahů, ale takhle rozházená po čtvercovém listu papíru nedávala žádný smysl.

Dunos chtěl z chatrče té čarodějnice utéct. Konečně, bylo mu už deset let a jen sotva by se dal označit za dítě. Podnikl dlouhou cestu na sever do Moriande. Setkal se s šermířem, který byl Mystikem, a prodělal léčbu v hlavním městě Nalenyru. Dotkla se ho magie posledního z vanyesh, Kaerinuse. Pokud ani tento mistr xingna nedokázal uzdravit jeho ruku, jak by to mohla udělat tahle ženská? V porovnání s černokněžníkem, který přežil Kataklyzma, nebyla ničím.

Ale neutekl. Stejně jako u lidí z Muroneku mu strach z ní stáhl hruď a podlomil nohy. Mnoho lidí ji nenávidělo, ale přesto za ní všichni chodili, když to bylo potřeba. Lektvarem nebo tinkturou dokázala srazit horečku nebo utišit bolest. I když se jí lidé báli a nutili ji žít na okraji města v temném lese, potřebovali ji.
Co bylo pro Dunose důležitější: jeho rodiče chtěli, aby tu zůstal. Když dorazili do Moriande, dělal si jeho otec naděje, ale Dunosova levá paže zůstala uschlá i po léčení. Když byla jejich největší naděje zničena, předali rodiče Dunose do péče Uttisy, čarodějnice, která jeho matku od dětství stráveného v Muroneku strašila ve snech.

Co se Dunos svým rodičům říct neodvažoval, bylo, že zatímco oni se čím dál tím zoufaleji pokoušeli o to, aby byl zase celý, on sám si s tím přestal dělat takové starosti. Moraven Tolo, šermíř, s nímž se setkal, se zúčastnil hojení. Dunosovo rozrušení z toho, že jeho paže nebyla vyléčena, bylo očividné, ale šermíř ho uklidnil. „Magie slibovala jen to, že nás uzdraví, ne že nám dá, co chceme. Dala nám, co potřebujeme.“

Tuto knihu Michael Stackpole - Kartomancie (Věk objevů 2) koupíte v knihkupectví a na internetové stránce nakladatelství Epocha.