Než se chopíme rýče a lopatky, pohodlně se uvelebme doma u psacího stolu - nejprve budeme pracovat s tužkou a papírem. Začneme plánovat, zapisovat, rozkreslovat záhonky a plodiny a přemýšlet, jak uspořádáme zahrádku tentokrát.

Není to zbytečná práce, naopak. Je snad tou nejdůležitější. A během ledna a února máme doma v teple spoustu času na rozmyšlenou. Co je nutné naplánovat, aby jste sklízeli stejnou nebo lepší úrodu než loni a zároveň se co nejlépe bránili škůdcům?

Plánovací kalendář na jaro

dosavadní rozmístění
• nakreslete si, jak vypadaly vaše záhonky doteď - kde přesně byla která zelenina a jaké hnojení potřebovala

nákupní list semínek 
• dobře si rozmyslete, které plodiny budete pěstovat letos, jakou péči potřebují a jaké mají nároky na živiny v půdě

rozdělení plodin do skupin
• každý druh má jiné potřeby, některé jsou si ovšem ve svých nárocích velmi podobné - právě tyto druhy je nejlepší pěstovat dohromady ve stejně ošetřené půdě, na stejném záhonku

zahradní kolotoč 
• žádný druh není dobré pěstovat znovu na stejném místě, protože rostlina z půdy odebírá pořád ty stejné živiny a po nějakém čase se tyto zásoby vyčerpají i při dostatečném hnojení - plodiny tedy každoročně sázíme na jiné místo (kromě vytrvalých druhů, které zůstávají na jednom stanovišti více let)

zcela nový plánek
• podle všech předešlých kritérií si nakreslete plánek záhonků zcela nový, půl úspěchu je zaručeno

Tip odborníka:

„Se střídáním plodin na záhonech si není třeba příliš lámat hlavu. Pokud jste minulý ročník zalévali některý záhonek často a důkladně, letos na něj vysaďte plodiny s malými nároky na vodu. Sklízeli jste plody pod zemí? Nahraďte je zeleninou, která plodí nad zemí,“ doporučuje Jan Smékal.

Co patří na který záhon?

Když hnojíme klasickým chlévským hnojem:
Takové přírodní hnojení prospívá zelenině náročné na živiny, jako jsou květák, melouny, zelí, salátové okurky, kapusta, brokolice nebo pórek.

Záhonky hnojené vlastním kompostem:
Kompost ocení papriky, lilky, rajčata, celer, kedlubny, rané brambory nebo i cukety.

Některé druhy si potrpí na přesně vyvážená průmyslová hnojiva s obsahem dusíku, fosforu a draslíku. Jsou to mrkev a petržel, česnek nebo cibule. Neméně se bude dařit salátům a špenátu.

Jde to i bez hnojiv
Zcela nenároční jsou ti nejvoňavější obyvatelé zahrádky - bylinky a koření. Stejně tak se bez hnojiv obejdou i luštěniny, jako hrášek či fazole.

Hnojíme ekologicky?
K novým trendům v hnojení patří samozřejmě i bio hnojiva, která se používají v ekologickém zemědělství. Bez větších potíží jimi můžete hnojit i na své zahrádce a pěstovat si zdravou zeleninu bez použití chemie. Bio hnojiva obsahují pouze organické složky jako například rašelinu, jíl, přírodní vápenec nebo kokosové vlákno. Nemusíte se tak například bát, že otráví vaše mazlíčky nebo popálí porost. Nejlepším bio hnojivem je ale samozřejmě výše uvedený hnůj a kompost.

Zdroj: OBI.cz

Vendi V.
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout