Stále více a více lidí si i přes různá varování před Vánoci i po Novém roce půjčuje peníze u nebankovních institucí za neskutečně vysoký úrok. Od tohoto neuváženého kroku je přitom neodradí ani to, že jim při sebemenším problému se splácením hrozí veliké pokuty. S vidinou peněz pak zcela bez rozmyslu a bez jakéhokoliv právního vědomí podepisují nejen smlouvy, ale i směnky nebo exekutorské zápisy, aniž by si vůbec uvědomovali další důsledky svého podpisu! Pořádný šok a novoroční finanční kocovina na sebe nenechá obvykle dlouho čekat.
Další skupina Čechů naopak poctivě šetří a zbytečně neutrácí. I oni nakonec často přijdou o své těžce vydělané peníze, a to v okamžiku, kdy je půjčí někomu, od koho je již nikdy nedostanou zpět. Stačí, aby notorickému dlužníkovi, kterého původně chtěli z dobré vůle zachránit, soud povolil oddlužení a rázem přijdou až o 70% úspor nebo i o všechno, a to pokud nestihnou svoji pohledávku včas přihlásit do insolvenčního řízení.
Dlužíme si vzájemně stovky milionů
Lidé si mezi sebou navzájem dluží stovky milionů a mnohé z nich se k původním majitelům už nikdy nevrátí. Proč vlastně? „Společným jmenovatelem obou těchto protipólních skupin je především velmi nízké právní a finanční povědomí, chcete-li nízká finanční a právní gramotnost,“ komentuje současný stav Mgr. Rostislav Kovář.
„Smlouvu jsme stáhli z netu…“ Přesně tohle je věta, která dokáže doběla rozčílit nejednoho právníka. „A bohužel na podobnou zkušenost doplácí celá řada lidí, kteří buď někomu půjčili peníze, nebo něco hodnotnějšího prodali. Stává se, že takováto smlouva je napsaná tak nešikovně, že věřitele vůbec neochrání,“ upozorňuje na jedno z velmi častých úskalí takovýchto obecných smluv Rostislav Kovář. Když se nad tím hlouběji zamyslíte, pak vám zůstává až rozum stát nad faktem, že na jednu stranu lidé šetří na sepsání smlouvy, což jsou stokorunové částky, na stranu druhou jsou ochotní jen tak, bez jakékoliv právní konzultace, podepsat smlouvu, ve které jde doslova o miliony! Takováto lehkovážná rozhodnutí pro ně pak často znamenají celoživotní finanční problémy.
Velká řada půjček v českých domácnostech je uzavřena na základě nevýhodných a právně „neprůstřelných“ smluv, zvlášť pokud se jedná o půjčku od nebankovního subjektu. „U půjček sepsaných mezi známými se pak jedná o špatně sepsané smlouvy nebo se také nezřídka setkáváme s půjčkami bez jediného písemného dokladu. Dalším frekventovaným problémem, který s výše jmenovaným úzce souvisí, je naprostá neznalost týkající se promlčecích lhůt. Toho v současné době využívají ve velkém prapodivné vymáhací firmy a agentury, které si díky tomu přicházejí na veliké zisky a lidé jim platí i za něco, za co by vůbec nemuseli,“ vyjmenovává nejčastější neznalosti Rostislav Kovář.
O peníze jde až v první řadě
Je to především nezodpovědné chování vůči vlastním i půjčeným penězům, které stahuje spoustu rodin i jednotlivců na samé finanční dno. Češi jsou finančně i právně negramotní a jak se zdá, tak zatím ani nejsou příliš ochotní si to uvědomit a využívat služeb odborníků. O tom vypovídá i fakt, že od roku 2008 do současnosti bylo vyhlášeno více jak 15.500 osobních bankrotů. Nejvíce se na nich podílí lidé ve věku od 34 do 54 let a na vině jsou nejčastěji spotřebitelské úvěry, které ve velkém stahují ke dnu nejednu domácnost.
Finanční nouze
Čeští dlužníci navíc mívají velmi zkreslené představy o tom, co je skutečná finanční nouze. Především na počátku se domnívají, že se jedná o stav, kdy nemají dostatek finančních prostředků na momentální nákup nového vybavení do dětského pokoje, na pořízení automobilu či nové televize. Jak vypadá opravdová finanční nouze způsobená roztočenou dluhovou spirálou, poznávají teprve časem, kdy není díky pokutám, vysokým úrokům a sankcím za nesplácené úvěry ani na nájem či na jídlo. To už ale bývá pozdě a dluhy se šplhají do závratných výšek.
Právní rada je drahá! Opravdu?
Častým argumentem nešťastníků, kteří doplatili na špatnou smlouvu je to, že konzultace s právníkem je příliš drahá. „Je to tak trochu paradox, obzvlášť v případech, kdy si lidé vzájemně bez okolků půjčují statisíce. Domnívají se, že tímto krokem ušetří a peníze vynaložené za odbornou právní radu jsou víceméně vyhozené z okna. A pak se diví!"
"Stejně jako jeden klient, který přinesl směnku na 5 milionů korun. Na směnku se při jejím vystavení spolupodepsal jeho kamarád - prý jako svědek. Výsledek? Dlužník nikdy nezaplatil, a když chtěl věřitel své peníze zpět, s překvapením zjistil, že udělali při podpisu směnky velikou chybu. Kamarád se totiž díky svému podpisu na směnce stal ručitelem půjčky.
Jinými slovy oněch 5 milionů musí věřitel nyní vymáhat po svém kamarádovi, který se na směnku v dobré vůli spolupodepsal, ale z peněz fakticky neviděl ani korunu. Pravý dlužník zatím všechny peníze dávno utratil a teď se jim jen vysmívá,“ varuje před neblahými důsledky podobných rozhodnutí Kovář.
Přitom by stačilo zjistit si reálné částky za právní podporu. Většina z nás se potom bude divit a své rozhodnutí o samostatném právním postupu nejspíš rychle přehodnotí.