Období adolescence II. – Adolescent a okolí

Řešení problémů

Podobně jako v pubescenci jsou i nyní preferována jednoznačná a zásadní řešení problémů, přetrvává nechuť k dělání kompromisů a typické je zlehčování nebo úplná ignorance cizích "dobrých rad". Myšlení je velmi pružné a výkonné.
Adolescent má zatím poměrně málo zkušeností, což paradoxně bývá v některých případech výhodné - může přijít na nějaké originální řešení, které by staršího a zkušenějšího člověka vůbec nenapadlo (popř. by neměl dostatek odvahy k jejich uskutečnění). Zkušenost je přínosem, protože člověka chrání před opakováním dřívějších chyb, ale zároveň také zátěží, která mu často brání v hledání nových cest.

Rodinné vztahy

V této etapě se mění vztah mezi dospívajícím a jeho rodiči. Ti většinou, ačkoli tomu nebývají rádi, definitivně ztrácejí svoji nadřazenou pozici nad svým "dítětem" a mívají v této souvislosti ambivalentní pocity - na jednu stranu vědí, že jejich potomek je dospělý, ale současně se na úrovni emocí s touto skutečností odmítají smířit.
Adolescent, který si je už jistější sám sebou, postupně ztrácí potřebu  demonstrativně se vymezovat vůči rodičům a jeho vztah k nim se uklidňuje. ( V organismu adolescenta na rozdíl od pubescenta již neprobíhají tak výrazné výkyvy v hladině hormonů, které do značné míry náladovost podmiňují. Avšak tyto výkyvy nálad nebo přehnané reakce nejsou ovlivněny pouze hormonálně. Závisejí také na sociálních faktorech a na podmínkách výchovy. Individuální typologické diference přitom skoro vždy převládají nad věkovými.)
V optimálním případě se podaří docílit nové formy pozitivního a obohacujícího vztahu rodičů a jejich dospělého potomka. Obecně nejlepší vztahy adolescentů a jejich rodičů se formují tehdy, když se rodiče přidržují demokratického stylu výchovy. Takový přístup nejvíce napomáhá výchově k samostatnosti, sociální odpovědnosti, aktivitě a iniciativě. Chování „dítěte“ je v tomto případě usměrňováno důrazně, důsledně a současně pružně a racionálně.

Vztahy s vrstevníky

Důležitou úlohu v období adolescence sehrávají vrstevníci dospívajícího. Ten v době, kdy se uvolňuje z vazeb na rodinu, ale současně ještě není schopen fungovat zcela samostatně, potřebuje oporu od lidí, kteří jsou na tom podobně, s nimiž také sdílí své prožitky a získává sociální dovednosti.
Vrstevnická skupina mívá potřebu odlišit se nějakým způsobem od ostatních. To se děje pomocí různých rituálů, úpravy zevnějšku, nošení „uniforem“ (např. určité barvy) preference určitého druhu hudby apod. Tím je naplněna touha adolescenta po jednoznačnosti a vymezení - existuje svět "my" a svět "mimo nás".
Potřebou opory a jednoznačnosti se vysvětluje, proč se někteří dospívající stanou členy různých náboženských sekt - jejich představitelé je nalákají vlídným a ochotným přijetím a jednoduchým programem, resp. vymezením záležitostí  světa na dobré - špatné. Podobné pozadí mívá členství např. v anarchistických seskupeních, politických hnutích nebo radikálních ekologických sdruženích, kdy jedinec často vnitřně nesdílí proklamované hodnoty, ale potřebuje být někde začleněn.
Celý vývoj od dětství až k dospělosti je charakterizován neustálou snahou o  osamostatnění. Tento proces zasahuje i vrstevnickou adolescentní skupinu, od které se zralý jedinec postupně odpoutává.

Sexuální život a intimní vztahy

Zralost jedince se projeví také ve schopnosti navázání a udržení dlouhodobého intimního vztahu (intimita ve smyslu nikoli pouze sexu, ale důvěrnosti obecně), který vždy umožní mnohé získat, ale vyžaduje také mnohého se vzdát. Nezralý člověk, který si sám sebou není jistý, se duševní blízkostí někoho druhého cítí ohrožen a tak jí ani není schopen.
Sexuální potřeba se stává potřebou psychosociální; není tedy již pouze tělesnou a prestižní záležitostí. Partnerské vztahy (ať už hetero- nebo homosexuální) jsou charakteristické velkou zamilovaností; vyvolený partner  je svým protějškem idealizován a zcela nárokován. Adolescent mnohdy ve své  milované bytosti vidí vlastnosti, které ona třeba vůbec nemá; procitnutí z takových klamů pak bývají dosti bolestivá.
První sexuální styk je důležitým mezníkem v životě člověka - subjektivně zvyšuje společenskou prestiž a je to další důkaz dospělosti. Většina adolescentů žije sexuálně aktivní život. Obecně platí, že čím vyšší je  vzdělání člověka, tím později se sexuální aktivitou začíná.
Někteří lidé v době adolescence uzavírají manželství, které je rovněž symbolem samostatnosti a dospělosti. Faktem ovšem zůstává, že na manželství ani na rodičovství nebývá člověk tohoto věku dostatečně zralý.
Předčasné uzavření manželství může být (kromě případů těhotenství partnerky) pokusem o osvobození se od rodiny, což je však pouze únik do jiné formy závislosti, dále projevem snahy o recesi nebo výsledkem okamžitého, zkratkovitého rozhodnutí. Často pak v relativně krátkém období přichází rozvod.

Zaměstnání

Část adolescentů nastupuje do zaměstnání. Je to významná změna v životě člověka, která přináší určité výhody (člověk se stává více nezávislý, zvláště ve finanční oblasti), ale současně i mnohé vyžaduje (musí přizpůsobit prostředí, do něhož přijde, akceptovat autoritu nadřízených i "služebně starších" spolupracovníků).
Status výdělečně činného člověka je dalším signálem dospělosti a v naší kultuře je dospělost jako taková vymezena v podstatě zejména ekonomickou samostatností.

Agrant - čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10