Památník byl postaven na místě krvavé bitvy "tří císařů" která se odehrála 2. prosince 1805 nedaleko Slavkova, známějšího v Evropě pod německým názvem Austerlitz. Francouzský císař Napoleon Bonaparte v ní porazil početně silnější rakousko-ruskou armádu, vedenou rakouským císařem Františkem II. a ruským carem Alexandrem I. Všechny zúčastněné strany podepsaly 6. prosince na slavkovském zámku příměří. Mohyla míru u Prace na slavkovském bojišti byla vybudována podle projektu J. Fanty v letech 1910-1911.
Kde se Mohyla nachází?
Mohyla míru leží 10 km západně od Slavkova u Brna, z křižovatky D1 203 Brno-východ jedeme do Šlapanic přes Ponětovice do Prace, odtud 1,5 km k parkovišti Mohyle Míru.
Noční manévry kolem kopce Santonu.
Z protějšího umělého návrší Žuráně, které vzniklo nakupením materiálu v období stěhování národů, řídil bitvu císař Napoleon. Santon je vzdálen asi 3 km severovýchodně od Žuráně. Spolu s kopcem nad Prací, kde také stojí Mohyla Míru, tvoří tyto kopce pomyslný trojúhelník, kde probíhaly rozhodující boje.
Jen na francouzské straně bojovalo přes 200 000 vojáků. Po bitvě bylo v prostoru Slavkov, Kobylnice, Šlapanice, Sokolnice Prace, Újezd, Podolí nalezeno nespočet raněných a více jak 30 000 zabitých vojáků. Na jejich památku a pro připomenutí těžkých bojů je každoročně organizována rekonstrukce této bitvy. Při této příležitosti jsou na památných místech položeny věnce vojáky v dobových uniformách.
Secesní památník bitvy u Slavkova byl postaven po více než sto letech od Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova na počest jejím obětem. Stavba vnikla v letech 1910-12 na popud brněnského kněze a moravského napoleonisty profesora Antonína Slováka.
Mohyla míru je dominantou i přirozeným středem chráněné památkové zóny Slavkovské bojiště. Památník je postaven z lomového kamene a zpodobňuje starověkou mohylu, kterou tvoří čtyřboký komolý jehlan, vysoký asi 26 metrů. Na vrcholu je umístěna zeměkoule, do níž je zasazen kříž se spojenými rameny jako symbol Vykoupení.
Uvnitř Mohyly je umístěna čtvercová kaple s mramorovým oltářem a pod podlahou je kostnice, v níž jsou uloženy ostatky padlých nalezené na bojišti. Vedle Mohyly míru je muzeum s expozicí o průběhu bitvy. V kopuli Mohyly míru byl po rekonstrukci v roce 1995 uložen tubus s dobovými dokumenty pro další generace. V areálu památníku probíhá každoročně na přelomu listopadu a prosince pietní akt k uctění padlých jako vyvrcholení vzpomínkových akcí k výročí bitvy.
Obec Prace
První historicky doložená zmínka o obci Prace pochází z roku 1274. Osada Prace vznikla na úpatí nevysokého návrší v 11. nebo 12. století. Název vesnice je pravděpodobně odvozen od slova "prát", protože tu byla původně salaš, kde se stříhaly ovce, předla a prala se tu vlna. Tento název se postupně vyvíjel od původního PRACZ přes PRACZEM, PRACZIN, PRATCE, PRACA až k dnešnímu PRACE.
Roku 1362 koupila část osady kapitula sv. Petra a Pavla v Brně, zbývající část pak v roce 1386. Od toho roku patřila celá osada o 12-ti chalupách ke statku sv. Petra.
Prace velmi utrpěla během třicetileté války, kdy z 25 rodin zůstal pouze jeden člověk. V roce 1653 začalo nové osidlování obce. Toto osidlování přerušil vpád Tatarů na Moravu v roce 1663. Vojska zničila vše vybudované až na kostel a jedinou chalupu. Dne 2. 12. 1805 byla obec Prace středem Bitvy tří císařů. Jak vyhlížela dědina po bitvě, o tom svědčí tento zápis: "Polední slunce spatřilo vesnici zkrvavenou, rozstřílenou, plnou vojska živého i mrtvého. Z padesáti domů byly jen tři zachovány". Roku 1866 táhlo naší vesnicí dvakrát pruské vojsko.
V Praci naleznete:
Kostel Povýšení svatého Kříže
Pomník tragicky zahynulých letců
Pomník sedmi kamarádů tragicky zahynulých při výbuchu miny 30.1.1951
Pomík k 50. výročí smrti sedmi kamarádů
Jessynka – čtenářka
ChytráŽena.cz